„Braňte v ulicích revoluci!“ řekl 11. července 2021 v 16 hodin kubánský prezident (a „diktátor u kormidla“) Miguel Díaz-Canel. Zahájil tak otevřený střet mezi zarytými příznivci myšlenek kubánské revoluce a opozicí. A „kontrarevolucionáři“ hned vyšli do ulic.
Kuba dlouho nezažila tak masivní protivládní protesty. Svobodu Kubě! Dejte nám vakcíny! Nemáme co jíst! Konec programovému vypínání elektřiny! To jsou jen některá z hesel, která zní v posledních hodinách kubánskými ulicemi po celé šířce ostrova. Kuba dlouho nezažila tak masivní protivládní protesty a stejnětak nebyla tak blízko občanské válce, která kvůli ideologickému přesvědčení každé ze stran může vbrzku skončit krveprolitím.
Černé barety
V obchodech není jídlo. Vše je zatím velmi zmatené. Vláda odstřihla přístup k internetu na celém ostrově. Do ulic už byly vyslány oddíly boinas negras, černých baretů – speciálních zásahových jednotek. V ulicích je slzný plyn. Padají rány obuškem. Je slyšet výstřely do vzduchu. A později i zvuky gumových projektilů vystřelovaných přímo do těl protestujících. Šup do antonu.
Hashtagové volání o pomoc
Samý počátek protestů je až surrealistický. Pravděpodobně za ním totiž stál jeden tweet a ten vyšel z účtu libanonské (!) pornohvězdy (!) jménem Mia Khalifa. V sobotu 10. července 2021 totiž popřála na svém Twitteru „dobré ráno všem kromě zm*da Díaze Canela“. Libanonská star nazvala kubánského prezidenta singao, tedy hanlivým (výše v češtině cenzurovaným) označením, ze kterého se okamžitě stal na Kubě momentálně nejpoužívanější hashtag #diazcanelsingao. Mia Khalifa se ve svém Tweetu inspirovala veršem rapera Maykela Osorba: „Když řeknu Díaz-Canel, vy řekněte ZM*D!“ (o Maykelu Osorbovi a protestním uměleckém hnutí jsme vás informovali v článku z listopadu 2020). Tentokrát však tweety doprovází i jiný hashtag ve znění #SOScuba, který zoufale volá po humanitární pomoci v souvislosti s probíhající pandemií.
Poslední kapka
Po roce a půl covidové pandemie, při které naprosto chyběly jakékoliv zdravotnické pomůcky od roušek přes jehly až po například obyčejný paracetamol, Kuba zažívá nápor mutace delta. Kubánská vláda hlásí denní nárůst 6 000 nakažených, z nichž celé 4 000 jsou pouze z provincie Matanzas. Ta je pro srovnání jen o málo větší než Středočeský kraj. Důvod? S největší pravděpodobností turismus, tohoto názoru jsou alespoň naši kubánští spolupracovníci na ostrově i mimo něj. Kubánská vláda nemá další zdroje příjmů, a tak ostrov zůstává otevřen řadě mezinárodních letů. Z nich je asi 12 týdně z Ruska, odkud pravděpodobně přišla na Kubu indická mutace. Po nocích funebráci vyvážejí z kubánských paneláků mrtvá těla obětí Covidu, aby nikdo vládu náhodou nepodezříval, že pandemii nezvládá. A to nechme stranou fakt, že jakákoliv čísla o stavu pandemie, která poskytuje kubánská vláda, jsou sama o sobě diskutabilní, a počty nakažených a usmrcených tak mohou být mnohonásobně větší. Pro Kubánce skápla poslední kapka.
Nikdo neví
Protesty se rozhořely na předměstí Havany v San Antonio de los Baños a přes sociální sítě se rozšířily po celém ostrově. Santiago de Cuba a silná protirežimní základna v Palma Soriano následovaly. Havanské nábřeží je plné protestujících. Matanzas. Cienfuegos. Bayamo. Santa Clara. Cárdenas. Holguín. Neustále přibývají další místa. Přicházejí zprávy o prvních zraněných, které zasáhly gumové projektily. Dolarové obchody, srovnatelné s totalitními Tuzexy, lidé vztekle rabují za křiku „pryč s diktaturou“. Na řadě videí to vypadá, že se policejní složky přidaly k protestujícím. Zdá se, že protestující obsadili kubánský Kapitol spolu s Kubánským institutem pro rozhlasové a televizní vysílání. Z miamského pobřeží už prý ke břehům ostrova vyrazila malá flotila kubánských exulantů, má podpořit protestující. Telefon pípá co pět vteřin - množství whatsappových audiozpráv, fotek a krátkých videí, které zvládnou projít skrz napůl vypnutou a napůl kolabující datovou síť, je neuvěřitelné. Rodinní příslušníci našich projektových spolupracovníků, kteří si stále zachovávají byť jen minimální příslušnost ke komunistickému režimu (rodinní příslušníci, ne však projektoví spolupracovníci samozřejmě), jsou vládou svoláváni do boje za ideály kubánské revoluce.
Co bude dál? Nikdo neví. Stay tuned. Tímto článkem rozhodně nic neskončí. Jedno je ale jasné a valí se to na nás ve zprávách od našich kubánských kolegů ze všech stran: „Dne 11. července 2021 se přestal kubánský národ bát.“