Český Marco Polo, pokrokový architekt nebo pracovitá členka Sokola. Kniha Moravané ve světě vypráví sedm životních příběhů o tvrdé práci a vybudování nové existence od nuly. Autor a badatel Martin Nekola jí chce inspirovat mladší generaci.
E-shop Paměti národa už více než rok nabízí čtenářům knížky, které se týkají československé historie 20. století, aktuálně je v nabídce téměř 500 titulů. Manažerka projektu Simona Skrbková mluví o práci knihkupectví a nastiňuje letošní novinky i tipy na Vánoce.
Blanka Čílová toho zažila už spoustu – protikomunistický odboj, ztrátu prvního manžela, druhou svatbu a pak působila v Konfederaci politických vězňů… Nyní se v 95 letech dočkala knihy, kterou o ní a novopackém odboji napsal spisovatel a cyklista Daniel Polman.
Listopad nabídl i zapomenutá či nepřipomínaná výročí. Jedno se týká prezidenta pomnichovské Česko-Slovenské republiky a následně Protektorátu Čechy a Morava Emila Háchy. Od jeho zvolení prezidentem takzvané druhé republiky ze 30. listopadu 1938 uplynulo 85 let.
Mají za sebou více než sedmdesát natáčení našeho podcastu. Předseda kolegia Paměti národa Jan Dobrovský a politický komentátor a novinář Jindřich Šídlo pokřtí novou knihu „Můžu to doříct…?“, vychází z úvodních třinácti dílů série podcastu. 7. listopad, La Fabrika!
První kniha ze série Nezapomeňme vznikla k výročí 30 let od sametové revoluce. Ve spolupráci s Albatros Media pokračujeme už třetím dílem. Irena Tatíčková, která publikace sestavuje, mluvila o příbězích dalšího, právě vydaného souboru příběhů.
Zjištění, že se na poli šíření propagandy a dezinformací z Ruska do EU „něco děje“, přicházelo do Bruselu pomalu. Až v roce 2015 vznikl speciální tým EU StratCom Task Force, do něhož svého zástupce vysílá i české MZV – aktuálně je jím Jan Látal.
Arménská spisovatelka a historička z Jerevanu Lusine Kharatyan mluví o uprchlících z Náhorního Karabachu a kontextu tamního konfliktu. Vysvětluje, co nám o bývalém SSSR říká orální historie a uvažuje o budoucnosti vztahů Arménie s Ruskem a se Západem.
Začátky muzea tajné policie v Berlíně byly divoké. Neznámí lidé jezdili k budově nově vzniklého muzea a nabízeli obsah svých kufrů. Tajné dokumenty, vysílačky nebo odposlouchávací zařízení tak postupně zaplnily několik pater budovy bývalého sídla Stasi.
Historik Alexej Makarov otevřeně popisuje Rusko a vysvětluje, proč navzdory osobnímu riziku nechce vlast opustit. Rozhovor se spolupracovníkem organizace Memorial vznikl před nehodou letounu šéfa Wagnerovy skupiny. Ta podle Makarova je hrozbou pro Putinův režim.
Stanislav Biler je sociolog, publicista a redaktor Alarmu, který mimo jiné natáčí pořad Všichni tady umřeme. Za román Destrukce získal v roce 2022 literární ocenění Magnesia Litera v kategorii próza.