Vzpomínky z Prahy, nechť jsou Ti nejhezčí, napsala Iva Jarošová 30. května 1945 na zadní stranu své podobenky a věnovala ji Josefu Kapelovi, devatenáctiletému židovskému chlapci, kterého po osvobození přivedl do Prahy její tatínek František Jaroš.
„Bydlel jsem u Jarošů několik měsíců,“ vypráví čtyřiadevadesátiletý Josef Kapel. „František nechtěl, abych hned jel domů do Polska, bál se, že cesta ještě nebude bezpečná.“
Po rodině Františka Jaroše pátrá od roku 2017. Zatím marně. Svůj příběh proto odvyprávěl po telefonu Paměti národa v naději, že najde někoho z rodiny Františka Jaroše, aby poděkoval a zeptal se na Ivu Jarošovou, s níž si byl velmi blízký.
„František Jaroš pracoval jako vedoucí prodejny Baťa a za války pomáhal Židům. Za to ho poslali do koncentračního tábora. Poznal jsem ho v lazaretu tábora Flossenburg. Pracoval jsem v kuchyni a chodil do lazaretu krmit svého kamaráda, který měl tyfus. Najíst jsem dával i pacientovi vedle, a to byl František Jaroš," popisuje začátek jejich válečného přátelství.
Pro Josefa byl Flossenburg již čtvrtým koncentračním táborem, ve kterém pobýval. Rodák z města Radom, které se za války nacházelo na území Generálního gouvernementu, což byla polská obdoba protektorátu, nejdříve putoval do pracovního tábora Bliżyn, následoval Auschwitz, Gross-Rosen a nakonec Flossenburg nedaleko hranic s Československem. Z Flossenburgu vyhnali nacisté na pochod smrti do Buchenwaldu nejdříve židovské vězně. František tehdy Josefovi řekl, ať zůstane a připojí se k Čechům, že ho nikdo kontrolovat nebude.
Měl pravdu, ale na pochod smrti vyhnali tři dny před osvobozením Flossenburgu i nežidovské vězně. Mířili do Dachau a z 22 tisíc jich pochod nepřežilo 7 tisíc. Mohl mezi nimi být i Josef. Přežil díky Františkovi, který ho několik kilometrů podpíral až do setkání s americkými vojáky u městečka Rötz v Bavorsku asi 20 kilometrů od hranice.
František Jaroš vzal po osvobození Josefa k sobě domů – do domku ve Strašínské ulici ve Strašnicích, kde na něj čekala manželka Marie, dcera Iva, o něco mladší než Josef, a syn Milan. Iva si s Josefem velmi rozuměla, vodila ho po Praze, učila ho česky, Josef umí i po 75 letech zazpívat písničku „Na tom pražským mostě“.
U Jarošů žil několik měsíců. Opustil je jednou brzy ráno. Předtím napsal dva dlouhé dopisy – jeden Ivě, druhý Františkovi – ve kterých vysvětlil, že musí odjet domů, aby zjistil, co se stalo s jeho rodiči a sourozenci. Odjel tajně, protože se bál, že ho František nepustí. V Radomi ale nikoho z rodiny nenašel, válku přežil jako jediný.
Nasedl tedy na vlak a vrátil se do Prahy, kde se dozvěděl o ozdravovnách křesťanského sociálního pracovníka Přemysla Pittra pro židovské děti na čtyřech zámcích v okolí Prahy. Spolupracovnice Přemysla Pittra Olga Fierzová ho poslala na zámek Štiřín, kde strávil jeden nádherný rok.
Má uchovanou fotografii s věnováním od Milady a Zdeňka Teichmanových, přátel Přemysla Pittra, kteří se stali správci ozdravovny na Štiříně. Poté odjel do Palestiny, jako většina židovských dětí, které holocaust připravil o rodiny.
Josef byl u toho, když 14. května 1948 vznikl Izrael, který okamžitě napadly armády pěti arabských států. Československo nově vzniklý stát podporovalo a hned 17. a 21. května 1948 poslalo do Izraele zbraně schované v letadle s obuví vyrobenou v národním podniku Baťa (nedlouho poté přejmenovaném na Svit).
Josef sloužil v armádě a jeho velitel mu oznámil, že má návštěvu. Nemohl uvěřit svým očím, když zjistil, že tou návštěvou je Iva Jarošová, která přiletěla v jednom z letadel. To bylo naposledy, kdy se viděli. Poté si psali, Josef jednou Ivě poslal pomeranče. Korespondenci musel v roce 1955 Josef ukončit kvůli své ženě.
Od roku 2017 Josef intenzivně pátrá po rodině Jarošů. Dvakrát kvůli tomu navštívil Prahu, zajel i k domu ve Strašnicích, ale nikoho nenašel. Ze záznamů z koncentračního tábora Flossenburg zjistil, že se František Jaroš narodil v roce 1907 v Sirákově na pomezí Čech a Moravy.
Prosíme proto o jakoukoli informaci o rodině Františka Jaroše, kterou můžete zaslat na info@postbellum.cz nebo zatelefonovat Paměti národa na 725934604 a my ji předáme Josefu Kapelovi. Děkujeme!
