V Mladé Boleslavi po roce 1968 běžně zněla na ulicích ruština. V novém dokumentu uvidíte svědectví o soužití s několika tisíci sovětských vojáků. Paměť národa ho k letošnímu 55. výročí okupace připravila ve spolupráci s Nadačním fondem ŠKODA AUTO.
Za necelý týden si připomeneme půlkulaté výročí sovětské okupace v roce 1968. Premiéra dokumentu Mladoboleslavsko ve stínu sovětské okupace 1968 vzbudila ve městě, které si oddechlo až s odchodem vojáků v roce 1991, zájem laické i odborné veřejnosti.
Paměť národa uvádí k výročí filmový dokument, který zachycuje příběhy odehrávající se ve městě, jehož život přítomnost okupačních vojsk přímo ovlivnila.
„Dokument se dívá na život v Mladé Boleslavi a okolí po okupaci 1968 z několika úhlů pohledu. Přináší vzpomínky pamětníků na různá východiska ze svízelné situace, která volili nebo je za ně volili jiní…“ dodává k zaznamenaným výpovědím pro Paměť národa ředitelka severočeské pobočky Michaela Pavlátová.
Premiéra filmu proběhla v sále Laurin & Klement mladoboleslavského Škoda Muzea symbolicky v červnu – 21. června 1991 totiž Československo opustil poslední sovětský voják.
Uvedení dopoledne vidělo na 200 studentů několika škol z regionu, podvečerní projekce se účastnili pamětníci, tvůrci dokumentu a mladoboleslavská veřejnost.
Na obě projekce navázaly moderované debaty s hosty – s historikem Vojenského historického ústavu v Praze Prokopem Tomkem a vedoucím archivu společnosti Škoda Muzeum Lukášem Nachtmannem. V diskusi zazněla řada témat, která rezonují i filmem samotným: jak vlastně probíhal vynucený pobyt sovětských vojáků ve městě? Pociťovali k nim lidé odpor, nebo šlo o pokojnou koexistenci? Prožívali lidé nenávist, nebo to pro ně snad byl i výhodný obchod? Proč docházelo k tragickým dopravním nehodám s vojenskými auty a jak v bývalém vojenském prostoru Ralsko začala ekologická katastrofa? To byla hlavní linka filmu a také diskuse bezprostředně po jeho skončení. Do ní se zapojili i někteří z pamětníků, kteří na promítání osobně dorazili a na otázky z publika reagovali..
„Snažíme se Mladoboleslavsko posouvat do budoucnosti, ale stejně tak je pro nás důležité uchování a rozšiřování historické paměti regionu. Dokument ‚Mladoboleslavsko ve stínu sovětské okupace‘ představuje dobrý příklad projektu, který tomu napomáhá, a těší mě, že jsme k jeho vzniku mohli přispět,“ říká ředitel Nadačního fondu ŠKODA AUTO Ladislav Kučera.
„Helo, honem vstávej, je válka!“
Tak si na maminčino volání do oken dětského pokoje 21. srpna 1968 pamatuje Helena Šimková. „Musíme hergot něco dělat,“ vzpomíná Petr Kadaník, jak s přáteli přepisoval a otáčel směrové cedule a jezdil po městě s transparentem na střeše vozu za neustálého hluku, zápachu nafty a s všudypřítomného strachu z toho, že z míry vyvedení vojáci začnou náhle střílet.
Vojska v Boleslavi a u ní
Mladá Boleslav a okolí byla jedním z regionů nejvíce postižených sovětskou okupací v srpnu 1968 i v následném normalizačním období až do odchodu sovětských vojsk v červnu 1991. Šlo o souvislý region vojenských prostorů od Milovic přes Benátky nad Jizerou, Luštěnice, vrch Chlum nad Mladou Boleslaví (zde byla později umístěna sila pro rakety středního doletu) a o samotnou Mladou Boleslav. A následně o od Mladé Boleslavi nepříliš vzdálený dnes již bývalý vojenský prostor Ralsko. Ten můžeme zhruba ohraničit městy Bělá pod Bezdězem, Doksy, Mimoň, Zákupy, Stráž pod Ralskem, Český Dub a Mnichovo Hradiště.
Jde o z historického hlediska velmi zajímavou oblast, která byla po staletí obývána z větší části sudetskými Němci ve více než dvaceti obcích, osadách a mlýnech (šlo o tzv. „Náhorní vsi“ – rozkládaly se na náhorní plošině v nadmořské výšce kolem 300 metrů nad mořem). Sudetští Němci byli z této oblasti po konci 2. světové války odsunuti do východního i západního Německa. Následně zde byl v roce 1947 vytvořen vojenský prostor Ralsko pro potřeby Československé lidové armády (ČSLA). Lidé z většiny vesnic včetně poválečných usedlíků se museli vystěhovat, oblast obsadila ČSLA.
Po sovětské okupaci byla vystřídána sovětskou okupační armádou. Ta dokončila dílo zkázy. Jestliže do roku 1968 řada obcí zpustla, po roce 1968 obce ve své většině v podstatě definitivně zanikly a nezůstalo po nich nic než pár zchátralých staveb. Naštěstí však zůstaly v historické paměti občanů i historiků, Post Bellum natočilo několik pamětníků z dnes již zaniklých obcí.
Pobyt a pohyb sovětských vojsk spojený s politikou husákovského normalizačního režimu velmi negativně ovlivnil život obyvatel mladoboleslavského regionu ve všech oblastech života počínaje omezením svobodného vyjadřování, politického, společenského a náboženského života, přístupu ke vzdělání i zákazy vybraných kulturních akcí (např. mladoboleslavské Jazzové dny) a konče tragickými dopravními nehodami zaviněnými řidiči sovětských vojenských vozidel.
