Po letech se poznaly na fotografii z Osvětimi

/ /
Fotografie z Osvětimského alba, Ilsa Maierová je usměvavá dívka s dekami, před ní kráčí Markéta Nováková.
Fotografie z Osvětimského alba, Ilsa Maierová je usměvavá dívka s dekami, před ní kráčí Markéta Nováková.

Na snímku z nacistického vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau je zachycen pochod žen, které prošly tzv. selekcí, mají oholené hlavy, jdou „na baráky“. Mezi nimi jdou sestřenice Ilsa Maierová a Markéta Nováková.

Snímek pochází z Osvětimského alba, jediného fotografického záznamu z koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau. Přibližně 200 fotografií pořídili v květnu 1944 dva příslušníci SS. Po osvobození je našla maďarská Židovka Lili Jacob v pobočném táboře Gross Rosen v Mittelbau-Dora. Proč snímky vznikly a jak se dostaly 640 km daleko od místa vzniku, se nikdy nepodařilo zjistit.

Lili Jacob na fotografiích, které našla v zásuvce nočního stolku v opuštěných kasárnách SS, kde se zotavovala z tytu, poznala nejdříve svého rabína, poté objevila na jedné z fotografií sebe, mnoha svých sousedů a příbuzných, včetně svých dvou mladších bratrů. Díky fotografiím Lili emigrovala do USA, v roce 1947 prodala kopie fotografií Židovskému muzeu v Praze, kde po válce žila. Za získané peníze odjela se svým manželem Maxem a dcerou Esther do Spojených států, kde se usadili v Miami. V roce 1983 Lili fotografie darovala muzeu Yad Vashem.

Fotografie sehrály sehrály významnou roli jako důkazní materiál v poválečných procesech s válečnými zločinci v Německu i Izraeli. Protože se jedná o jediný autentický obrazový dokument, kromě tří fotografií ilegálně pořízených samotnými vězni, bývají fotografie z tohoto „alba“ pravidelně publikovány. 

V jednom newyorském knihkupectví si proto fotografie všimla Ilsa Maierová při prohlížení knihy Commandant of Auschwitz, což jsou autobiografické zápisky někdejšího velitele tábora Rudolfa Hösse z období krátce před popravou počátkem roku 1947. 

Ilsa v obchodě málem omdlela. Na jedné z fotografií poznala sebe i svojí sestřenici Margit Novákovou. „Na té fotce jsem já a přede mnou Markétka. Tady,“ ukazuje Ilsa Maierová. 

„To je zástup jen žen, nemyslete si, muže odloučili už na nádraží. Tohle jsem opravdu já. Usmívám se. To je totiž taková moje reakce na šok. Na hlavě jsme měli šátky,“ popisuje výjev, ale do řeči jí skáče Margit Nováková: 

Margit Nováková a Ilsa Maierová nad fotografií z Auschwitz-Birkenau.
Margit Nováková a Ilsa Maierová nad fotografií z Auschwitz-Birkenau.

„Ale ne! To není šátek. To je plátěná vložka. Tenkrát ženy už neměly menstruaci, tu jsme ztratily už v Terezíně. V Osvětimi, když nás oholili, dali nám tyto vložky, a protože byl říjen 1944, blížila se zima, tak jsme je použily jako šátky,“ vysvětluje Margit Nováková, rozená Drexlerová. 

Obě dámy v roce převzaly v roce 2012 Cenu Paměti národa a své příběhy sdílely pro sbírku Paměť národa.

Starší Ilsa

Starší ze sestřenic, Ilsa Maierová, se narodila 15. května 1922 v Brně do středostavovské židovské rodiny. Její šťastné dětství a mládí skončilo 15. srpna 1939, kdy zfanatizovaná skupinka nacistů zaútočila na Židy v jedné z brněnských kaváren a Ilsin tatínek útok nepřežil. 

Ilsa a Margit Drexlerovy asi v roce 1928.
Ilsa a Margit Drexlerovy asi v roce 1928.

Koncem roku 1941 musela s matkou nastoupit do jednoho z prvních transportů do terezínského ghetta. Ilsa zde pracovala nejdříve jako ošetřovatelka u kojenců, později jako vychovatelka předškolních dětí. V roce 1944 se dobrovolně přihlásila do transportu na východ, kam měl nařízeno odjet její manžel. 

Transport končil v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau, kde se setkala se svou sestřenicí Margit (později Novákovou). Po šesti týdnech byly obě sestřenice převezeny na práci do tábora v Bad Kudowa (dnes Kudowa Zdrój) jen pár kilometrů od Náchoda, kde se dočkaly osvobození.

Její manžel zahynul v Dachau, shledala se však se svou matkou i babičkou. Začala studovat a sblížila se s manželovým přítelem Františkem Maierem, za kterého se později provdala. Celá rodina využila pozvání strýce a roku 1947 odcestovala do USA, odkud se již nevrátili. Ilsa ve Spojených státech vychovala dva syny, do své vlasti se často vrací, především za svou sestřenicí Markétou Novákovou.

Shledání v Osvětimi

Markéta (Margit) Nováková se narodila jen o pár měsíců po Ilse, 5. prosince 1922 v Bratislavě, od deseti let však žila s matkou v Brně, stejně jako Ilsa. I její spokojené mládí skončilo s nacistickou okupací. Kvůli židovskému původu musela opustit brněnské reálné gymnázium a v březnu 1942 nastoupila s matkou a prarodiči do transportu do Terezína.

V terezínském ghettu se provdala za svého přítele Egona Forschera a stejně jako její sestřenice Ilsa svého muže dobrovolně následovala v transportu na východ. Okamžitě po příjezdu do tábora Auschwitz byla od manžela oddělena a jako zázrakem prošla úvodní selekcí vězňů, přestože přijela se zlomenou rukou. Spolu s Ilsou putovala na práci do tábora Bad Kudowa.

Po válce se Markéta přestěhovala za manželem do Prahy, manželství však nevydrželo. Markéta vystudovala obchodní školu a  provdala se za bývalého politického vězně. Vychovala dvě děti a pracovala jako účetní v textilním velkoobchodu.