Dnešek dokazuje, že nejsme lhostejní k minulosti a vážíme si hrdinů, řekl Fiala

/ /
Premiér ČR Petr Fiala a ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa. Foto: Tereza Oprchalová
Premiér ČR Petr Fiala a ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa. Foto: Tereza Oprchalová

Institut Paměti národa Brno otevírá své brány, zahájili jsme expozici Tichá hrdinství. Na slavnostním otevření jsme uvítali premiéra Petra Fialu, hejtmana Jihomoravského kraje Jana Grolicha a brněnskou primátorku Markétu Vaňkovou. GALERIE z následující slavnosti.

„Děje se tu něco, co dokazuje jednu věc – a to je dobrá zpráva. Dnešní den dokazuje, že naše společnost není lhostejná k minulosti a že si váží hrdinů, kteří se dokázali postavit proti oběma totalitám,“ řekl Petr Fiala, předseda vlády ČR. Spolu s Mikulášem Kroupou, ředitelem neziskové organizace Post Bellum, primátorkou Markétou Vaňkovou a hejtmanem Janem Grolichem přestřihli pásku, a symbolicky tak v Brně otevřeli expozici Tichá hrdinství.

Prostory expozice Tichá hrdinství
Prostory expozice Tichá hrdinství

„Já už jsem z té generace, pro kterou druhá světová válka byla jen těmi posledními stranami v učebnicích, na které nezbývalo už moc času, jen jsme to těsně před maturitou tak prohrčeli, což je za mě úplně špatně. Stejně důležité jako znalost letopočtů je i chápat, že za všemi těmi významnými letopočty je nějaký člověk a jeho rozhodnutí. Expozice se jmenuje Tichá hrdinství a já si myslím, že ten projekt sám o sobě je takové malé hrdinství. Doufám a věřím, že každý, kdo si tu expozici projde, si položí otázku: byl bych ve stejné situaci zticha, nebo bych se zachoval jako hrdina?” uvedl Jan Grolich, hejtman Jihomoravského kraje.

Expozice Tichá hrdinství vznikala tři roky. Z deseti tisíc natočených příběhů pamětníků její tvůrci zvolili čtyři, jejichž příběh se rozhodli vyprávět v Institutu Paměti národa Brno.

„Ty tři roky byly obdobím velmi otevřeného hledání, spousty selhání, ale – s notnou dávkou nepokory, která mi není vlastní – musím říct, že se to díky práci Post Bellum a kreativního studia 3dsense, které v tom celou dobu bylo s námi, povedlo. Teď ale stojíme před dalším úkolem. Chceme, aby se tu vedle příběhů z druhé světové války a z padesátých let vyprávěly i příběhy normalizace, příběhy sametové revoluce, devadesátých let… Abychom tento dům nechali skutečně ožít příběhy našich dějin,“ řekl Viktor Portel, autor vizuálních obsahů expozice Tichá hrdinství.

Otevření Institutu Paměti národa Brno. Foto: Tereza Oprchalová
Otevření Institutu Paměti národa Brno. Foto: Tereza Oprchalová
„Můžu vyprávět o holocaustu, o druhém odboji, o třetím odboji a působil jsem i v disentu.“

Jedním z lokálních pamětníků, jejichž příběhy expozice Tichá hrdinství vypráví, je Leopold Färber (*1928 – †︎2015). Boskovický rodák, partyzánská spojka, odbojář a sběratel. Jeho archiv obsahuje neuvěřitelné množství vzpomínek vojáků ze západní fronty, lidí z domácího odboje za druhé světové války, bývalých politických vězňů z padesátých let a nashromáždil i spoustu zvukových a písemných dokumentů i fotografií. Proč? Aby se nezapomnělo.

Leopold Färber. Zdroj: Paměť národa
Leopold Färber. Zdroj: Paměť národa

Leopold byl roku 1950 odsouzen na šestnáct let vězení za výrobu a distribuci protikomunistických letáků. Odseděl si polovinu. Protože trpěl záněty uší, trávil celé týdny ve vězeňské nemocnici, kde viděl umírat třeba někdejšího ministerského předsedu Rudolfa Berana a mnoho dalších. Nechal si od nich vyprávět jejich životní osudy, a když vyšel z vězení, vše sepsal a ukryl u známých. Díky tomu Státní bezpečnost jeho spisy nikdy neobjevila a vy se teď můžete při návštěvě expozice ponořit do jeho archivu a nechat si vyprávět, jaké to bylo za války nebo za zdmi komunistického vězení v 50. letech.

Leopold Färber. Zdroj: archiv pamětníka
Leopold Färber. Zdroj: archiv pamětníka
„Vztah jsme udržovali hlavně díky dopisům. Bylo to náročné. Nejprve je pronášel kamarád a pak se posílaly rovnou. Dopisy totiž začali povolovat. Jenže často pak bývaly celé pasáže začerněné, protože je četli.“

Do vězení vejdete i v rámci příběhu Mileny Blatné (*1934). V osmnácti letech nastoupila jako účetní do jáchymovských dolů, odkud později přešla do úseku technické kontroly a s vězni už byla v častějším kontaktu. 

Jiří Blatný bezprostředně po propuštění z vězení navštívil svou snoubenku v Praze, 20. března 1958. Zdroj: archiv pamětnice
Jiří Blatný bezprostředně po propuštění z vězení navštívil svou snoubenku v Praze, 20. března 1958. Zdroj: archiv pamětnice

Jednou se k ní přitočil bývalý voják, který ji prosil, aby jeho rodině předala dopis. A pak s podobnou prosbou přicházeli i další… „Pro většinu z nich jsem právě pronášela dopisy. Někdy jsem je posílala i poštou. To ale velmi opatrně, protože se vědělo, že je kontrolují. Když jsem příbuzným přinesla dopis osobně, věděli, že jeho obsahu můžou věřit,“ vysvětlila pamětnice. V Jáchymově se seznámila i se svým budoucím manželem.

Milena Blatná. Foto: Petr Toman
Milena Blatná. Foto: Petr Toman

Jaké bylo pro mladou lásku, když vztah mohli udržovat pouze přes dopisy? A jak jejich společný příběh pokračoval? I to se dozvíte v expozici Tichá hrdinství. 

Kromě příběhů Mileny a Leopolda expozice vypráví i příběh Jaryny a Tomáše, pamětníků druhé světové války. Otevřeno je každý týden od středy do neděle pro školy i veřejnost. 

Slavnost po oficiálním otevření Institutu Paměti národa Brno. Foto: Tereza Oprchalová