Když dostávala pieta na frak

/ /
Prezident Václav Havel v Letech u Písku - 13. 5. 1995.
Prezident Václav Havel v Letech u Písku - 13. 5. 1995. Zdroj: ČTK

13. května uplyne 27 let od odhalení památníku romského holocaustu v Letech u Písku. Dalších 23 let svádělo pietní místo nerovný souboj s úspěšně prosperujícím prasečákem. Jednu temnou kapitolu polistopadového vývoje přiblíží další díl podcastu Dobrovský & Šídlo

Když v roce 1994 americký badatel Paul Polansky zveřejnil dokumenty dokazující existenci českého koncentračního tábora z let druhé světové války, byla to samo o sobě tížívá informace, pro většinu českých občanů nová a špatně stravitelná. 13. května 1995 byl pak v Letech odhalen za účasti Václava Havla provizorní první památník tábora, přičemž šlo o dosud jedinou návštěvu české hlavy státu v těchto místech.

Veřejná debata, jak se s existencí tohoto místa a této historie vyrovnat, se moc neposouvala. Její podstatou se stala diskuse o tom, zda Lety byly či nebyly koncentračním  táborem. Byla to cesta k rozmělnění celé věci, protože se zapomínalo na to podstatné, co zmiňuje Jan Dobrovský:

„Vypadalo to, jako by nestálo za to financovat pietní místo, protože přece potřebujeme investovat do infrastruktury, do rozvoje kapitalismu, do jiných staveb, do podpory žijících lidí místo těch zemřelých. Jenomže národy stojí mimo jiné na pietě, aby si mohly vzpomenout na to, z čeho vzešly.“

Jindřich Šídlo, který o táboře v Letech píše dlouhá léta, pak dodává: „Pořád se házelo nějakými částkami, které by odkup a vybudování památníku stálo. Půl miliardy korun – pojďme to raději investovat do školství pro romské děti. Takhle se často argumentovalo. Jestli se ty peníze opravdu tímto způsobem investovaly, tak to by musela dnes mít romská většina daleko lepší vzdělání než bílá většina…“ 

Jsme rádi, že čtete naše články!

V polovině 90. let se tak rozjela zčásti zavádějící a zčásti poměrně nechutná debata, která trvala v podstatě dvacet let, než se v roce 2016 za Sobotkovy vlády a po návštěvě tehdejšího ministra financí Andreje Babiše, doprovázeného do Let socioložkou Jiřinou Šiklovou, konečně pohnuly ledy a stát o rok později celý areál vykoupil.

V současné době je už ve správě Muzea romské kultury, chystá se architektonická soutěž a doufejme, že v dohledné době budou zbourány budovy vepřína a místo definitivně získá důstojnou a dopovídající podobu památníku.

Romské děti vězněné v koncentračním táboře Lety. Zdroj: Akademie věd České republiky
Romské děti vězněné v koncentračním táboře Lety. Zdroj: Akademie věd České republiky

Co všechno jsme okolo kauzy tábora v Letech za ta léta zažili, jakými krizovými momenty soužití s romskou menšinou si většinová společnost prošla a proč se v devadesátých letech i jednoznačné rasové vraždy trestaly často jen jako pouhé kriminální půtky nebo výtržnictví?  Tomu všemu se bude věnovat 28. díl podcastu Paměti národa s Jindřichem Šídlem a Janem Dobrovským, a slovo dostane také novinář Patrik Banga.  Poslouchat můžete na kanále youtube a na všech zavedených podcastových aplikacích. 

28. Dobrovský & Šídlo - Když dostávala pieta na frak