Jak veřejnost reagovala na Palachův čin?

/ /
Tryzna za Jana Palacha. Foto Jiří Všetečka
Tryzna za Jana Palacha. Foto Jiří Všetečka

Prohlédněte si v článku fotografie z naší sbírky, které zachycují atmosféru po 16. lednu 1969, kdy se dvacetiletý student na Václavském náměstí upálil.

Dnes si připomínáme 53 let od sebeobětování Jana Palacha. Této osobnosti i jeho statečnému činu jsme se na stránkách Paměti národa věnovali například v těchto článcích nebo v samostatném tématu věnovaném dalším mladým lidem, kteří se po srpnu 1968 sebeobětovali.

Čin Jana Palacha českou společnost probudil, tak jak si přál. Ovšem jen na krátkou chvíli.  Jednou z prvních akcí na podporu Palachových požadavků, které zformuloval ve svém dopise nalezeném v aktovce na místě činu, byla hladovka zahájená skupinou mladých lidí 18. ledna 1969. Hladovkáři zůstali v mrazu pod stany pod rampou Národního muzea čtyři dny, poté byla hladovka ukončena. Dne 20. ledna 1969, den po smrti Jana Palacha, prošel Prahou pietní průvod, kterého se zúčastnilo několik desítek tisíc lidí. Podobné tryzny se uskutečnily také v mnoha dalších městech Československa. 

Pohřeb Jana Palacha se konal v neděli 25. ledna 1969. Rakev s Palachovými pozůstatky byla již od pátku 24. ledna 1969 vystavena v Karolinu, kam se přišly se zemřelým studentem rozloučit desetitisíce lidí. Dopoledne 25. ledna 1969 tryzna pokračovala, krátce po poledni pak začal na nádvoří Karolina smuteční obřad. Jeho pořadatelem byl Svaz vysokoškolského studentstva Čech a Moravy. Svého kolegu chtěli představitelé SVS pohřbít na Slavíně, ovšem k tomu již souhlas oficiálních orgánů nezískali. Jako místo posledního odpočinku Jana Palacha byly proto vybrány Olšanské hřbitovy.

Fotografie (16)