Život v protektorátu

Pracovní knížky byly zavedeny na základě vládního nařízení z 26. června 1941 a vydávaly je nemocenské pojišťovny. Sloužily k evidenci pohybu pracovní síly a její „plánovité rozdělení a řízení“, tedy i k nucené práci v Říši, tzv. totálnímu nasazení.

Jízdenka na tramvaj

Přídělový systém, který omezoval množství zboží na osobu, fungoval od 2. října 1939 a kvůli špatné hospodářské situaci přetrval až do 31. května 1953 (zrušen byl současně s provedením měnové reformy). Existovalo šest základních skupin přídělových lístků: lístky na potraviny, lístky na oděv, lístky na mýdlo, lístky na tabák, lístky na pohonné hmoty, lístky na krmiva pro nezemědělská zvířata. Židovské obyvatelstvo mělo speciální na menší množství zboží.

Poštovní známky sloužily nacistické propagandě

Vyhláška zavádějící jízdu vpravo od 26. března 1939

Omezení nákupní doby pro židovské obyvatelstvo

Zákaz výdeje zboží Židům

Peníze v ghettu Terezín

Zákaz používání veřejných telefonních hovoren Židy

Zákaz prodlévati na březích Vltavy pro Židy

Velkou část práceschopného obyvatelstva protektorátu postihla povinnost nastoupit na práci do Říše. Předvolání na pracovní úřad bylo prvním krokem k totálnímu nasazení.

Visačka, která byla k vidění na radiopřijímačích „Poslouchání zahraničního rozhlasu se trestá káznicí nebo i smrtí.

Protektorátní peníze

Nacisté přejmenovali v Praze desítky ulic a náměstí.