Ruská „bílá“ emigrace v Československu

/ /
Ruská „bílá“ emigrace v Československu

Mladá Československá republika jako jediný stát v Evropě nabídl v roce 1921 Rusům prchajícím před bolševickým terorem státem řízenou pomoc.

Mnoho emigrantů prchajících z Ruska před bolševickým terorem se po roce 1921 usadilo v Dejvicích a v Bubenči v Praze 6. Byli to Rusové, kteří bojovali za cara na straně „bílých“ bělogvardějců, a tak se pro ně vžilo pojmenování „bílá emigrace“.

„Československo bylo jediný stát, který nabídl mladým Rusům pobyt financovaný ze státního rozpočtu za dvou podmínek – že se nebudou politicky angažovat a že se budou věnovat pouze studiu.“ Anastasie Kopřivová

Nově vzniklá Československá republika jim jako jediná v Evropě nabídla státem řízenou pomoc. Díky ní zde mohli studovat na vysokých školách, a pokud plnili své studijní povinnosti, dostávali stipendia na úhradu ubytování, stravy a dalších potřeb.

V té době vznikala v Dejvicích a Bubenči nová, moderní čtvrť a ruští exulanti této příležitosti využili. V Bučkově ulici (dnes Rooseveltově) postavili družstevní dvojdům, tzv. Profesorský dům, do nějž se nastěhovali ruští intelektuálové a profesoři přednášející na pražských univerzitách. V jeho suterénu byla velká společenská místnost, tzv. sborovna, která od roku 1945 slouží jako modlitebna sv. Mikuláše.

„Předsedou vlády nově vzniklé republiky byl Karel Kramář, jehož manželka byla Ruska. U svého muže se přimluvila, aby ruské emigranty přijali.“ Hana Blagodárná

Ruští imigranti postavili další tři domy na třídě Krále Alexandra (dnes Jugoslávských partyzánů) a dvojdům v Koulově ulici. V Dejvicích a Bubenči měli své obchody, školku, fotoateliér i tenisový klub.

Jejich životy v květnu 1945 tragicky poznamenal příchod Rudé armády, s níž přišli i agenti sovětské kontrarozvědky SMĚRŠ (Smrt špionům), aby se pomstili právě „bílým“ emigrantům, které Sovětský svaz považoval za své nepřátele. Využili poválečného chaosu a rychle je na osvobozených územích pozatýkali.

Z Prahy a dalších měst jich v květnu 1945 odvlekli do gulagů (sovětských pracovních táborů) přes tisíc.

Fotografie (15)