Reakce české veřejnosti na čin Jana Palacha

Foto

Tryzna za Jana Palacha. Foto Jiří Všetečka

Prohlédněte si fotografie z naší sbírky, které zachycují atmosféru po 16. lednu 1969, kdy se dvacetiletý student na Václavském náměstí upálil.

Čin Jana Palacha českou společnost probudil, tak jak si přál. Ovšem jen na krátkou chvíli.  Jednou z prvních akcí na podporu Palachových požadavků, které zformuloval ve svém dopise nalezeném v aktovce na místě činu, byla hladovka zahájená skupinou mladých lidí 18. ledna 1969. Hladovkáři zůstali v mrazu pod stany pod rampou Národního muzea čtyři dny, poté byla hladovka ukončena.

Dne 20. ledna 1969, den po smrti Jana Palacha, prošel Prahou pietní průvod, kterého se zúčastnilo několik desítek tisíc lidí. Podobné tryzny se uskutečnily také v mnoha dalších městech Československa. Podobně jako v srpnu 1968 se hlavním shromaždištěm veřejnosti stalo pražské Václavské náměstí. Před sochou svatého Václava, která byla vyzdobena řadou letáků, Palachových portrétů a svíček, stála čestná stráž s vlajkou. Na kašně před Národním muzeem byla zase vystavena posmrtná maska Jana Palacha, kterou studentům věnoval sochař Olbram Zoubek.

Pohřeb Jana Palacha se konal v neděli 25. ledna 1969. Rakev s Palachovými pozůstatky byla již od pátku 24. ledna 1969 vystavena v Karolinu, kam se přišly se zemřelým studentem rozloučit desetitisíce lidí. Dopoledne 25. ledna 1969 tryzna pokračovala, krátce po poledni pak začal na nádvoří Karolina smuteční obřad. Jeho pořadatelem byl Svaz vysokoškolského studentstva Čech a Moravy. Svého kolegu chtěli představitelé SVS pohřbít na Slavíně, ovšem k tomu již souhlas oficiálních orgánů nezískali. Jako místo posledního odpočinku Jana Palacha byly proto vybrány Olšanské hřbitovy.