Kristýna Himmerová
„Česká republiko, dobrý den!“ Milan Uhde přivítal před třiceti lety nový stát
Zakázaný dramatik a spisovatel, bývalý disident a signatář Charty 77 se po revoluci stal ministrem kultury. 1. ledna 1993 pronesl novoroční projev z titulu předsedy poslanecké sněmovny – místo Václava Havla, který v době rozpadu Československa abdikoval.
„Zlobil jsem za komunismu a zlobím církev i teď. Musí se čeřit vlnky,“ říká kněz
Václav Vacek od začátku věděl, že stát se v době normalizace knězem znamená vejít na minové pole. Kněží byli sledováni, téměř vše měli zakázané. Taky věděl, že zákazy bude překračovat. S postihem počítal – jak obstát při výslechu se učil z učebnice kriminalistiky.
V českých vesnicích na Volyni žili vedle Čechů i Židé. Přežila jich jen hrstka
Východoevropští Židé neumírali ve vyhlazovacích táborech, ale za humny svých vesnic. Ben Barenholtz jako chlapec vyvraždění komunity unikl. Dva roky se skrýval v lese. Později se v USA stal představitelem nezávislého filmu, objevil Davida Lynche i bratry Coenovi.
Skauti proti kolektivizaci. „Chtěli jsme, aby se udavači báli“
V době komunistického převratu jim bylo čtrnáct patnáct let. Rozhodli se žít skautským životem i po zákazu Junáka. Tak vznikl SODAN – Skautská organizace demokracie a nezávislosti. Odbojovou skupinu, která na Brněnsku zapalovala stohy, komunisté tvrdě rozprášili.
„Dávali nám různé pilule a lidi, co tam přišli normální, se zbláznili“
Do psychiatrických léčeben se v komunistické éře dostávali i zdraví lidé. Nonkonformní umělci, vzpurní političtí vězni nebo nekompromistní katolíci. Režimu ukazovali jeho nesmyslnost, proto je prohlašoval za „duševně choré“.
Sudety uprostřed Čech. Benešovsko musela opustit většina původních obyvatel
Češi opouštěli své domovy kvůli nacistům nejen v pohraničí. Výcvikový prostor Waffen-SS budovaný od roku 1942 nedaleko Prahy si vyžádal vystěhování 17 tisíc lidí. Německý ostrov v srdci protektorátu měl vedle vojenského účelu posloužit i germanizaci Čech.
Krvavý srpen 1968. Václav Toužimský fotil v Liberci invazi „spřátelených armád“
„Pozoroval jsem, jak se náměstím sunou štrůdly ruských tanků. Najednou vidím, že jeden je moc vlevo. Dal jsem foťák k oku, tank naboural do podloubí, já zmáčkl spoušť.“ Ikonická fotografie zachytila nehodu, po níž zahynuly tři z devíti libereckých obětí invaze.
Hrdinou se nerodíš, ale stáváš. Kardinál Tomášek se proměnil v morální autoritu
Zprvu byl vnímán jako „bolševický“ biskup. Postupně ale z opatrného pragmatika vyrostl ve vůdčí postavu boje proti komunistickému režimu. Kardinál František Tomášek zemřel před 30 lety.
Obsluhoval jsem pana Porsche. I Brežněva. Kaviár lžící i vytržené obočí maminky
Byl elitním číšníkem luxusní pražské restaurace a servíroval i předním komunistům. V exilu se pak staral o domácnost výrobce slavných automobilů. Podobně jako pikolík od Hrabala byl Petr W. Noack osudově rozkročen mezi Čechy a Němci.
„SVATÝ Cyril! SVATÝ Metoděj!“ Na funkcionáře pískají, hrdinou dne je Tomášek
Režim se v roce 1985 cyrilometodějské poutě na Velehrad obával: narušovali ji, vydávali za mírovou slavnost. „Já jsem jim to říkal: nedělejte to, to nedopadne,“ usmíval se Tomášek. Účastnilo se jí na 200 tisíc lidí a nedopadla vlastně až na náměstích v roce 1989.
- Předchozí stránka
- Stránka 1
- Stránka 2
- Aktuální stránka 3
- Stránka 4
- Stránka 5
- Stránka 6
- Stránka 7
- Následující stránka