kristyna.himmerova@postbellum.cz
Kristýna Himmerová
Články (63)
stránka 1 / 7
Magická filozofická fakulta. 2. díl: rok 1968 a normalizovaná výuka
Jak vzpomínají někdejší studenti na přelomový rok 1968, na atmosféru na fakultě a její další vývoj? Kterým katedrám se podařilo udržet smysluplný studijní program? A kdo byli ti největší normalizátoři? Část výuky se přesunula mimo akademickou půdu…
Magická filozofická fakulta. 1. díl: od převratu do roku 1968
Pražská „filda“ má v českých dějinách symbolické místo. Vždy odrážela ducha doby a sama ho také formovala. Zápas o svobodu bádání s politikou někdy prohrávala, přesto zůstávala inspirativní. Na svá studia vzpomíná několik generací jejích absolventů.
„SSSR už není a my jsme odvážní! A začne válka...“ Jak Arméni přišli o Karabach
Arméni vyšli v roce 1988 do boje za své historické území Náhorní Karabach i za nezávislost na Moskvě. To první tehdy získali, druhé prohráli. Dnes se situace obrátila. Náhorní Karabach je ztracen, ale cesta k nezávislosti se tím možná otevírá.
Chtěli jsme si jen žít svůj život. A poslouchat hudbu, která se nám líbí
Bylo mu šestnáct, když v roce 1977 viděl v televizi propagandistický snímek Atentát na kulturu. Komunistická agitka o zhýralosti „mániček“ na něho zapůsobila přesně opačně, než jaký byl záměr. „Uvědomil jsem si, že underground bude moje cesta,“ říká Jiří Suchan.
„Píchneš dceři injekci a přivezeš si ji domů.“ Rodiče emigrantů v hrsti StB
Odešli za komunismu ilegálně za hranice. Jejich blízcí zůstali tady a netrpěli jen ztrátou části rodiny. Státní bezpečnost je u nás pak sledovala, pohrávala si s jejich city a vysílala je za dětmi na „přemlouvací návštěvy“.
Upsali duši ďáblu. Jeden pak estébáky přechytračil, jiný žil s výčitkami svědomí
Státní bezpečnost získávala své tajné spolupracovníky mnohdy brutálním nátlakem. Metody psychologického teroru měla detailně zvládnuté. Jak se žilo nedobrovolným agentům? A co jste mohli dělat, když už vás StB k podpisu dotlačila?
„Tak já vám tu svíčku zapálím,“ řekl estébák. Ona o milost ale nikdy nežádala
Růžena Vacková si z dvaadvaceti let trestu odseděla patnáct. Věznění ji naučilo, že „pokora je pravda“. Hrdá a „nepřevychovatelná“ intelektuálka a teprve druhá žena-profesorka v českých dějinách režim nakonec donutila, aby ji ze své vůle propustil.
Z Václaváku do Pusanu. Jak se český prodavač dostal na frontu Korejské války?
Po únoru 1948 odešlo přes hranice během dvou let přes dvacet tisíc lidí. Mezi nimi byl i prodavač fotoprodejny na Václavském náměstí Vladimír Zikan. Zažil pak vězení, zamiloval se, přišel v Korejské válce o zuby. V Americe se stal manažerem korporace Westinghouse.
Je zázrak, jak dobře to tu dopadlo, říkal filozof Erazim Kohák
Ve čtrnácti letech s rodiči utekl před komunisty. Polovinu života pak prožil v USA a stal se profesorem na Boston University. Po sametové revoluci nabídl své služby pražské „fildě“. Známý ekolog, sociální demokrat, evangelík a skaut by se dnes dožil 90 let.
Kdo, když ne ty sám. Jiří Holba vyrazil z kotelny a došel na „fildu“ k buddhismu
Nechtěl studovat, díky tomu paradoxně měl nejlepšího učitele sanskrtu, jaký vůbec byl. Před listopadem 1989 praktikoval buddhismus v „disidentské“ kotelně. Až pak si dodělal maturitu a vystudoval. Jiří Holba, bývalý učitel buddhismu z FF UK, slaví sedmdesát let.
- Předchozí stránka
- Aktuální stránka 1
- Stránka 2
- Stránka 3
- Stránka 4
- Stránka 5
- Stránka 6
- Stránka 7
- Následující stránka