Elly Jouzová

„Můj otec studoval tehdy v Brně techniku. Měl být elektroinženýrem. A na studiích ho podporoval bratr jeho maminky Wallner, který měl prý nějakou továrničku ve Víru. Když se dověděl, že otec pracuje jako levicový politik, tak mu řekl, že by měl nejdříve dostudovat, a že pokud nenechá té politiky, že ho přestane podporovat. Otec se jaksi zatvrdil a ze školy odešel. A stal se revolucionářem, který pracoval v té straně. Někdy za to něco dostal, takže jsme nějak potom mohli žít, ale myslím si, že toho nebylo moc, protože když moji rodiče dostali byt, tak se teprve zařizovali a za deset let ještě neměli ten byt nějak zařízený. Otec byl nejdříve v Ostravě a potom v Praze. Bydlel na sekretariátu v Karlíně, měl prý jenom smoking a spal tam na nějakym gauči.“

„Naši zůstali, neemigrovali, protože otec měl stranické úkoly. Takže za druhé republiky se stal majitelem reklamní firmy RIK – Reklama a inzerce –, měl dokonce navštívenky a nosil nám domů reklamní malinké pasty na zuby nebo malinké marmeládky. To byla firma, která jaksi zastírala opatřování peněz pro ilegální práci. Když přišel Hitler, pamatuju se na to hrozný počasí a pamatuju se, jak rodiče byli nešťastní. Matka byla nešťastná, otec byl tehdy někde pryč, a když k nám někdo přišel, tak mluvili vážně. Tak vážně, že jsem si toho všimla, a oni viděli, že jsem nějaká vážná a ptali se, o čem přemýšlím. A já jsem říkala: O všem. A jim to připadalo velice legrační. Ale já jsem prostě cítila tu náladu, která byla na začátku války hrozná. Matka mi vyprávěla, že když Ribbentrop a Molotov podepsali pakt o neútočení, že měli strašně těžkou pozici, jak to vysvětlovat lidem, protože ti dva, kteří měli být nepřáteli, Stalin a Hitler, že prostě je ta víra, že ta strana a ten Stalin to dělá dobře, oni v tom viděli nějakou taktiku, která nepatřila tomu Stalinovi, ale spíš tomu Hitlerovi.“