Jakov (Яков)

* 1999  

  • „Můj bratr mě vytáhl z vězeňského vozu a začal křičet, aby zavolali sanitku. Zásahová jednotka to ignorovala. Ale mezi zadrženými lidmi ve vězeňském voze byl chirurg, vyšetřil mě a řekl, že je to střelná rána. Přijelo k nám soukromé auto s dobrovolnými lékaři. Poskytli mi první pomoc, obvázali ránu, dali mi dvě kapačky a zavolali sanitku. Kolem mě se shlukli lidé: lékaři, bratr a příslušníci speciální zásahové jednotky OMON s vyděšenými obličeji. Sanitka dorazila za deset až patnáct minut. Napadlo mě, jak hloupé by bylo zemřít v náručí svého vlastního bratra a v takovém chaosu.“

  • „V minibusu s tónovanými skly nás hodili na podlahu obličejem dolů, ruce jsme museli mít spojené za hlavou a ptali se nás: ‘Jaké chcete změny? Co vám nevyhovuje na zemi, ve které žijete? Jakou barvu má naše vlajka? Kdo je náš prezident?‘ Nechtěl jsem vyvolat další násilí a odpověděl jsem, že naše vlajka je červeno-zelená a prezidentem je Lukašenko. Opravdu jsem se bál. Prohledali mi telefon. Věděl jsem, že to dělají, a tak jsem předběžně vše vymazal, díky tomu mi telefon vrátili.“

  • „Vlevo nás začal blokovat minibus s tónovanými skly, ze kterého vyběhlo šest lidí v uniformě se zbraněmi. Chovali se agresivně, něco vykřikovali a rozbíjeli okna našeho auta. Střepy mi lítaly přímo do obličeje. Abych se nějak ochránil, snažil jsem se dostat na místo spolujezdce. V tu chvíli jsem pocítil silnou bolest v zádech, myslel jsem si, že je to rána obuškem. Vytáhli nás z auta, hodili na zem, dál nás bili a zároveň nám prohledávali auto. Poté nás namačkali do minibusu s tónovanými skly. Dotkl jsem se místa na zádech, které mě hrozně bolelo, celou ruku jsem měl od krve.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 20.11.2021

    (audio)
    délka: 00:10
    nahrávka pořízena v rámci projektu Rozvoj historické paměti Běloruska
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Věřili jsme, že naše hlasy nám poskytnou změny, odpověděli mi výstřelem

Jakov
Jakov
zdroj: Jakov

Jakov se narodil roku 1999 v Minsku, hlavním městě Běloruské republiky. Jeho předky jsou Bělorusové. Jakovovi rodiče patří ke střední třídě, považují se za šťastnou rodinu. Otec (1964) pracuje v autocentru, které zastupuje Mercedes-Benz v Bělorusku. Matka (1965) pracuje ve státním vojenském podniku. Starší bratr (1987) pracuje jako manažer prodeje. Po střední škole Jakov vystudoval polytechnickou školu a nastoupil na Běloruskou národní technickou univerzitu na dálkové studium. Pracoval jako brand-manager ve společnosti prodávající domácí kina. S bílou stuhou na ruce se zúčastnil prezidentských voleb 9. srpna 2020. O den později, 11. srpna, se připojil k protestům. Ve svém vlastním autě byl postřelen. Poté byl vhozen do vozu pro přepravu vězňů. Pomoc mu poskytli dobrovolní lékaři a Jakov byl převezen do nemocnice č. 10 v Minsku. Během urgentního chirurgického zákroku mu byla z plic odstraněna kulka. Počítačová tomografie ovšem odhalila, že v plicích zůstala ještě jedna kulka. Jeho rodina se obrátila na Českou republiku o pomoc. Jakov byl operován v Hradci Králové. Nyní se nachází v České republice na léčení v rámci vládního zdravotně humanitárního programu MEDEVAC.