Věra Holmanová

* 1936

  • „Všechno by měly vědět ty děti, jak se žilo, jak i ten zrádce dokázal udávat lidi, kteří ani moc v tom nebyli zapojení. Spoustu lidí z vesnice to odneslo tím, že gestapo přijelo, to byla auta, houfy aut, tam to lítalo jak... Ti dva strejdové moji utekli, taky toho jednoho když zatýkali, pak toho kamaráda Pavla tatínek, taky ho zatýkali doma v té vesnici, v těch Drválovicích, tomu se podařilo utéct přes půdy, přes střechy do lesa, tak tím si zachránil život. A tohle by měli mladí všechno vědět.“

  • „Tam byl v podzemí bunkr udělaný, tam měli palandy a kamna a všechno to bylo v podzemí. To byl ten oblouk celý v lese, dva vchody tam byly udělané. A bylo tam ještě pět ruských vojáků, kteří šli do toho lesa, a celá vesnice jim pomáhala, o oblečení se starat a jídlo. Polovina vesnice, asi osmadvacet, bylo popraveno z naší vesnice. Protože každý pomáhal. Já jsem byla malá, mně bylo sedm a já jsem chodila s maminkou. Kdo by si všiml paní, která vede za ruku malou holku... Tak jsem věděla, i kde je ten bunkr. Chodila jsem s ní jako jediná z vesnice, nikdo nevěděl, kde to je.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Hořice

    (audio)
    délka: 37:28
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Všechno by měly vědět ty děti, jak se žilo

Věra Holmanová v roce 2019
Věra Holmanová v roce 2019
zdroj: PNS

Věra Holmanová se narodila 6. března 1936 jako Věra Doležalová v Drválovicích na Boskovicku. Otec Alois Doležal strávil v první světové válce jako legionář čtyři roky v Rusku. Za války rodina podporovala partyzány a sovětské vojáky, kteří uprchli ze zajetí a skrývali se v bunkru v lese. Nosili jim oblečení a zásoby. Do odboje se zapojili i její bratranci a strýc. Skupinu na základě udání odhalilo gestapo. Otce zatkli v roce 1943 a maminku v roce 1944. Alois Doležal zahynul 4. září 1944 ve Vratislavi (tehdy Breslau), maminku Anežku Doležalovou gestapo popravilo 5. října 1944 na Pankráci. Věra vyrůstala se starší sestrou, od roku 1946 strávila tři a půl roku v dětském domově v Boskovicích. V Hradci Králové se vyučila zahradnicí a vazačkou květin, pracovala dlouhé roky v květinové síni v Hradci Králové. Vdala se a měla dvě děti. Dnes (2019) žije v Hořicích.