Následující text není historickou studií. Jedná se o převyprávění pamětníkových životních osudů na základě jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Vyprávění zpracovali externí spolupracovníci Paměti národa. V některých případech jsou při zpracování medailonu využity materiály zpřístupněné Archivem bezpečnostních složek (ABS), Státními okresními archivy (SOA), Národním archivem (NA), či jinými institucemi. Užíváme je pouze jako doplněk pamětníkova svědectví. Citované strany svazků jsou uloženy v sekci Dodatečné materiály.

Pokud máte k textu připomínky nebo jej chcete doplnit, kontaktujte prosím šéfredaktora Paměti národa. (michal.smid@ustrcr.cz)

Ing., CSc Jana Fischerová (* 1955)

• narozena 20. srpna 1955 v Havlíčkově Brodě

• vystudovala obor pozemní stavitelství na Fakultě stavební ČVUT v Praze

• v roce 1992 si založila cestovní kancelář Ada Tour

• od roku 1994 se věnuje komunální politice

• ve dvou volebních obdobích působila jako poslankyně v Poslanecké sněmovně

• v roce 2025 žila v Havlíčkově Brodě

V dětství si přála být „paní prezidentovou“ a doprovázet pana prezidenta na zahraničních cestách. Její životní cesta se však ubírala jiným směrem. Celý život se věnovala veřejné službě a svému rodnému městu. Působila jako učitelka, zastupitelka, místostarostka, starostka i poslankyně. I přes úspěšnou politickou kariéru dnes přiznává, že nejvíce ji naplňovala práce ve vlastní cestovní kanceláři, kde se setkávala s lidmi, kterým mohla ukazovat svět, nebo naopak krásy své vlasti.

Těšila se na své první džíny

Jana Fischerová, rozená Bílková, se narodila 20. srpna 1955 v Havlíčkově Brodě, kde vyrůstala se starším bratrem. Přestože náboženská výchova byla v té době zakázaná, byla pokřtěná a její rodina udržovala tradiční křesťanské zvyky. 

Už od dětství byla velmi aktivní a zručná. Jejími oblíbenými činnostmi se staly háčkování, šití, pletení a vyšívání. Velmi ráda ale také četla nebo se věnovala hudbě. K té měla blízko díky své mamince, která hrála na housle. I ona si tento nástroj vyzkoušela, ale nakonec se rozhodla pro klasickou kytaru. 

Srpen 1968 měla mít Jana Fischerová spojený především s třináctými narozeninami a vysněnými džíny se cvočky. Na návštěvu k nim tehdy přijeli příbuzní z Vídně, se kterými se pro ně vydala do Prahy. „Spali jsme tam v hotelu s tím, že druhý den půjdeme do Tuzexu. Ráno jsme se probudili a slyšeli, jak se tam střílí. […] Bydleli jsme kousek od Václavského náměstí. Tam byly tanky, které střílely na Muzeum,“ vzpomíná na dramatické okamžiky, kdy Československo čelilo invazi vojsk Varšavské smlouvy. Z rádia se posléze dozvěděli, co se děje, a rychle se vydali na cestu domů. Návštěva spěchala zpátky do Rakouska.

Opravdový strach však pamětnice pocítila až doma v Havlíčkově Brodě. Jedno zářijové ráno mířila do školy a na železničním přejezdu na staré silnici směrem na Jihlavu ji zastavily spuštěné závory, ke kterým přijely tři tanky. Věděla, že v Praze byli bezdůvodně zastřeleni nevinní lidé, a absolutně netušila, jak se v téhle situaci zachovat. Naštěstí tam potkala několik spolužáků. Zůstali tam stát společně. Nic se jim nestalo, nicméně ten pocit strachu byl tak silný, že si ho vybavuje dodnes.

Cestování je její celoživotní vášní

Po základní škole Jana Fischerová nastoupila na Střední průmyslovou školu stavební v Havlíčkově Brodě a později pokračovala ve studiu na Fakultě stavební ČVUT v Praze, obor pozemní stavitelství. Po úspěšném ukončení studia zůstala na fakultě jako vědecká aspirantka a asistentka, která předávala znalosti mladším kolegům. Stát se učitelkou byl jeden z jejích dalších dětských snů.

V učitelské profesi pokračovala i po návratu do svého rodného města, kde působila na absolvované stavební průmyslovce až do roku 1992. To už bylo všechno jinak. Díky sametové revoluci v roce 1989 se jí otevřely obzory, na které se předtím ani neodvažovala dohlédnout. Založila v Havlíčkově Brodě cestovní kancelář Ada Tour, a jak zpětně uvádí, prožívala jedno z nejšťastnějších období v životě.

Cestování Janu Fischerovou lákalo už od dětství. Tehdy bylo možné navštívit východní Německo, Maďarsko nebo Polsko. Ona ale toužila po Rakousku, kde žili její příbuzní. „Chtěla jsem jet do Rakouska, které jsem znala z vyprávění. Dodnes si vybavuji nádherný kalendář, který mi dovezla teta. Byly tam takové kýčovité fotky. Hory, příroda, jezera s modrou až zelenou vodou,“ popisuje. Cestování se stalo její největší motivací k výuce cizích jazyků, zejména němčiny. Lásku ke studiu v ní rozvíjela maminka, která pracovala už od doby druhé světové války na poště a hovořila německy a francouzsky. Dnes Jana Fischerová ovládá němčinu, angličtinu, ruštinu a francouzštinu.  

Začalo to stopováním

Během studií objevila kouzlo cestování stopem. Jednou se jí na cestě do Prahy poštěstilo stopnout si auto, které řídil sympatický Rakušan. Díky své znalosti němčiny neměla problém s konverzací. Svěřila se mu, že na příští rok plánuje cestu do Vídně. Neváhal a dal jí své telefonní číslo.

Plány se naplnily. Jana Fischerová získala po několika neúspěšných pokusech devizový příslib a výlet do Vídně se opravdu uskutečnil. „Tehdy nebyly mobily, ale jen pevná linka. Zavolala jsem mu od své tety a on pro mě opravdu přijel na druhý konec Vídně. Já jsem věděla, že s ním město poznám úplně jinak, z jiného úhlu pohledu. Byla jsem nadšená. Jeli jsme jeho autem na Kahlenberg. Tam jsou dva kopce, Leopoldsberg a Kahlenberg. Najednou se v půlce toho kopce auto porouchalo,“ popisuje pamětnice dobrodružství, které nakonec mělo šťastný konec.

„Neměla jsem, jak dát vědět, co se děje. Teta byla úplně vyděšená, protože za mě cítila zodpovědnost, a mně jel navíc hned další den ráno autobus zpátky domů. Všechno dobře dopadlo, jen jsme měli asi dvě hodiny zpoždění. Opravdu v tom nebyl žádný jiný úmysl. Ale mohlo se stát cokoli – zkrátka s cizím člověkem, v cizím autě a v cizím prostředí,“ dodává s úsměvem.

O politickou funkci zprvu nestála

V roce 1994 byla Jana Fischerová požádána svými přáteli, aby je podpořila a kandidovala do zastupitelstva města Havlíčkův Brod za Občanskou demokratickou stranu (ODS). Nejdříve váhala – měla malé děti a rozjeté podnikání – nakonec však souhlasila pod podmínkou, že bude na posledních příčkách kandidátky. Ale hned napoprvé byla zvolena.

V průběhu let působila jako místostarostka a starostka města nebo jako zastupitelka v Radě Kraje Vysočina. Mezi lety 2010 a 2017 byla poslankyní Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

V roce 2020 ukončila provoz cestovní kanceláře i politickou funkci v krajském zastupitelstvu. Dodnes zůstala řadovou zastupitelkou města Havlíčkův Brod. Jana Fischerová má dvě děti a v roce 2025 žila v Havlíčkově Brodě.