Naše cesty za Romy
Stáhnout obrázek
Claude Carret se narodil 2. března 1949 v Rennes, hlavním městě francouzské Bretaně, do skromné dělnické rodiny. Po vyučení jako elektromechanik pracoval v různých manuálních profesích, než se přes práci školního laboranta dostal k fotografii. Spolu s manželkou Marie-José vstoupil do Fotografické společnosti v Rennes a postupně si vybudoval vlastní fotografický jazyk inspirovaný Doisneauem, Cartier-Bressonem a Josefem Koudelkou. Jejich první velké projekty dokumentovaly mizející svět bretaňského venkova a laotskou komunitu v Rennes. V roce 1983 přijali pozvání slovenského diplomata Lubomira Monzola a poprvé přijeli do komunistického Československa, do obce Klenovec na středním Slovensku. Během následujících deseti let jezdili dvakrát ročně a fotografovali tamní romskou komunitu – jako jedni z mála cizinců, kteří do slovenských osad vůbec zavítali. Po celou tu dobu je hostila a chránila Helena Olga Roučková, která se stala jejich adoptivní matkou. Co nevěděli celých deset let: po každém jejich odjezdu ji komunistická policie vyslýchala kvůli udání souseda, který je považoval za špiony. Po pádu železné opony rozšířili svou práci do Rumunska, kde fotografovali Caldéraše a další romská etnika. Jejich snímky jsou dnes jedinečným svědectvím o životě, který zmizel.