Prof. Ing., DrSc. Luděk Bartoš

* 1948  

  • „Když jsme přešli do toho Slavoje Praha, tak to byla tak nejistá doba, tak z toho pokřiku ‚do čela, nepovol, bij se vpřed, pět, pět, pět‘ se ustřihla ta pětka. A byla to taková strašně nejistá doba. A v té době... já jsem se třeba o tom, že se jedná o skautský oddíl, dozvěděl od svého vrstevníka. Takže já jsem přišel do oddílu, kde se nehlásalo: ‚Tak, a my jsme skauti a my jsme v ilegalitě.‘ To souviselo s tou filozofií, jak přežívat. Takže my jsme dělali na sto procent skautskou výchovu, skautskou činnost, ale neříkali jsme tomu tak. A když jsme tomu tak říkali, tak aby to nikde nebylo slyšet. Takže ano, domnívám se, že většina lidí chápala, že to je skautský oddíl, nebo takhle – že to má skautské kořeny, ale víte, to je zase součást... Já vím, že skáču sem tam, ale prostě ta padesátá léta určovala další vývoj a ten bolševik byl nevyzpytatelnej. Čili tam se nevědělo, jestli se dostane k moci ten, nebo onen, jestli se zase neutáhnou šrouby nebo co se vlastně stane. A my jsme dobře věděli z toho dětství, co to je, když se utáhnou šrouby. Takže prostě zpětně viděno, možná, že jsme se chovali až příliš skrytě. Byly oddíly, které si zachovaly třeba alespoň lilii nebo něco takového. To my jsme všechno potlačili právě proto, aby nás nemohli načapat na něčem.“

  • „Byli to skauti. My se hlásíme k tomu, že jsme Pátý oddíl vodních skautů, čili zkráceně Pětka, a my patříme k těm nejdéle existujícím skautským oddílům, které přežily všechny nástrahy historie. My existujeme od března roku 1913 bez sebemenšího výpadku dodnes. A ono to souvisí s genialitou zakladatele, což byl spisovatel Jaroslav Novák, skautskou přezdívku měl Braťka, a to byl prostě geniální člověk, který razil tu výchovu pod heslem ‚my jsme výchova, ne organizace‘. A to nám pomohlo překonávat nejdřív německou okupaci, potom celýho bolševika a všechno, protože my jsme nelpěli na – z našeho hlediska – na fangličkách.“

  • „Abych to zasadil do souvislosti – můj otec už byl nemocen a moje matka pracovala ve Vagonce Tatra a měla tam kolegyni, jejíž dva synové chodili do nějakého oddílu. A já jsem se do toho oddílu dostal zhruba před dvanáctým rokem svého života a osobně to považuju za druhé největší štěstí svého dalšího vývoje. V té době to byl oddíl, o něm se ani šeptem neříkalo, že by byl skautský, prostě nějaký oddíl. (A co to bylo za oddíl, nějaký turistický?) V té době, co my jsme tam chodili, to patřilo pod Slavoj Vyšehrad a byl to vlastně jachtařský dorost. A tenkrát byl o to strašný zájem, takže na nováčkovský pohovor nás tam přišlo asi dvacet a z toho prostě ta selekce byla obrovská. A jak jsem posléze zjistil, tak měla několik rovin a jedna z těch rovin taky byla doporučení, protože hlavní výhoda tohohle oddílu byla, že to byl jaksi ostrůvek normálnosti v nenormálním prostředí.“

  • Celé nahrávky
  • 4

    Hroznová ul., Praha , 27.11.2016

    (audio)
    délka: 02:02:12
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století TV
  • 5

    Hroznová ul., Praha , 24.01.2017

    (audio)
    délka: 03:37:18
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století TV
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Skauting byl ostrov normálna v moři nenormálna

Luděk Bartoš v roce 2016
Luděk Bartoš v roce 2016
zdroj: sbírka Post Bellum

Luděk Bartoš se narodil v roce 1948 v Rakovníku, odkud se však brzy rodina přestěhovala do Prahy. V květnu 1949 jim totiž komunistická strana znárodnila rodinnou firmu - Ottovu továrnu na mýdla a jedlé tuky. Roku 1961 vstoupil do turistického oddílu patřícího pod Slavoj Praha. Ve skutečnosti se jednalo o Pátý oddíl vodních skautů. Od konce šedesátých let byl vedoucím tohoto oddílu. Vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze-Suchdole. Po okupaci v roce 1968 pomýšlel na emigraci, ale nezrealizoval ji. Po absolutoriu na univerzitě roku 1971 nastoupil do Fyziologického ústavu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy. Až do poloviny devadesátých let se angažoval ve skautingu jako „komodor“. Založil oddělení etologie (studium chování živočichů) na Ústavu živočišné výroby v Praze. Dnes je vysokoškolským profesorem na České zemědělské univerzitě v Praze.