„Když začalo bombardování v Mladé Boleslavi, tak táta nás sehnal, protože jsme byli na ulici. Teda ne na ulici, v parku jsme byli, tam je park velký, takže nás táta nahnal domů. Byli jsme v místě, kde jsou nejsilnější zdi. Takže ve sklepě, v místě, kudy se do sklepa sváželo pivo. Takový otvor tam byl a tam jsme právě na těch nejsilnějších… Tam jsme byli, no. A to trvalo asi dvě hodiny, co jsme byli v tom sklepě. Tam jsme byli všichni čtyři. S mámou, s tátou a tak. A se sestrou.“
„Já jsem se to třeba dozvěděl, nebo jsem se domníval, když jsem viděl střepiny z těch bomb. A na té jedné střepině mi to připadalo, že to byla střepina ne německá, ale že to byla ruská střepina.“ – „To jste na to přišel sám?" – „Ale nepřišel jsem na to sám. Já jsem nad tím moc neuvažoval. Ale dodatečně jsme na to přišli, že to zkrátka byli Rusové.“
„Bylo to devátého května v roce 1945, kdy ještě v Mladé Boleslavi byla válka. Protože v té době Rusové bombardovali Mladou Boleslav. A bombardovali to tak, že zlikvidovali nějaké vojenské cíle a pak se hlavně zaměřili na mladoboleslavskou… Na AZNP, to znamená mladoboleslavskou Škodovku. Tam víte, že se tam vyrábějí auta, v Mladé Boleslavi, tak tam to zkrátka zlikvidovali. To my jsme takhle museli prožívat a ten konec nebyl moc pěkný. Ale zas nebyl tak hrozný, protože to byla jenom jakási chvíle, byl to jeden den, kdy ta válka nás tak postihla.“
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.
AI asistent Paměti národa Probádá tisíce příběhů pamětníků
Objevte nový způsob, jak používat Archiv Paměti národa. Ptejte se na témata, události, místa nebo zkušenosti, které vás zajímají. AI asistent prohledává přepisy rozhovorů s více než 30 000 hodin nahrávek rozhovorů a vyhledává relevantní vzpomínky napříč archivem. Nemusíte znát jméno pamětníka ani vědět, kde hledat. Stačí položit otázku vlastními slovy.
Miroslav Balcar se narodil 11. října 1932 v Liberci. Z Liberce se rodina odstěhovala krátce po podepsání mnichovské dohody. Jako věrným sokolům se jim v Sudetech nežilo dobře. Rodina se přestěhovala do Mladé Boleslavi, kde otec pracoval jako správce sokolovny. Na konci války byl pamětník svědkem bombardování mladoboleslavské Škodovky a dalších cílů. Stejně jako ostatní obyvatelé si dlouho myslel, že město bombardovali Němci, šlo ale o akci sovětských vojsk. Po roce 1945 se rodina vrátila do Liberce, Miroslav Balcar absolvoval střední školu a v Praze vystudoval stavařinu. Poté se vrátil do Liberce a celý život se věnoval výstavbě silnic. Byl krátce členem Komunistické strany Československa (KSČ), po roce z ní vystoupil. Byl ženatý a měl dvě děti. V roce 2022 žil v Liberci. Zemřel 27. března 2025.
Hrdinové 20. století odcházejí. Nesmíme zapomenout. Dokumentujeme a vyprávíme jejich příběhy. Záleží vám na odkazu minulých generací, na občanských postojích, demokracii a vzdělávání? Pomozte nám!