Jan Šolta

„Já jsem se ve svým životě setkal se spoustou lidí, který mně nějakým způsobem ovlivnili život nebo mu dali nějaký určitý význam, a mezi ně patří rozhodně Oleg Jefremovič Lušnikov, což byl student, když jsem ho poznal v roce šedesát pět, který byl jako jediný Rus na koleji Jednota, pardon, Jarov, na Žižkově. Tam jsme se nějak setkali a bavili jsme se. On tady studoval hlavně češtinu, byl tady na rok vyslán Vysokou školou ekonomickou a hlavně se měl naučit dobře česky, takže se rád bavil a chodil různě mezi lidi. Studoval MGIMO, to znamená Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě, diplomatickou školu, a vykládal mi, což bylo zajímavý, jak se dostal k češtině, z toho důvodu, že měl nejmenší protekci, takže se nedostal na obor, kde se studovala jako hlavní řeč angličtina nebo francouzština nebo, dejme tomu, indické jazyky, aby šel na nějakou velmi důležitou ambasádu, ale dostal se právě do třídy češtinářů, což nebyla zrovna nějaká velká diplomatická štace - z hlediska sovětských diplomatů. Nicméně, stalo se mu to osudovým a vlastně Československu se věnoval celej život. Takže on vystudoval MGIMO, potom, když se vrátil z Československa, tak okamžitě začal tlumočit, a to i těm nejvyšším představitelům, zhruba od roku šedesát šest, šedesát sedm tlumočil veškerá setkání na nejvyšší úrovni mezi československými představiteli a sovětskými. Takže byl u všech jednání, ať už to byl Novotný, nebo další potentáti a sovětští představitelé.“