Milada Pabianová

* 1936

  • „Jenom si vzpomínám, že jednou u nás byli dva kněží. Přijeli vlakem, my jsme bydleli blízko nádraží. To jsem tehdy tušila, že asi chtějí jít přes hranice, ale nikdy se o tom nemluvilo, ani u nás nebylo žádné rozrušení.“

  • „Až když mi bylo asi 18 let, teprve jsem jela do Leopoldova. Jeli jsme tam všichni čtyři, měli jsme ještě jednoho bratra a mami. Asi půl hodiny, nebo jak dlouho, jsme mluvili přes takovou skleněnou stěnu, byla tam páska. Bylo tam několik [vězňů – pozn. aut.], takže byl hluk, skoro nebylo slyšet. Vím, že nám otec směl dát pusu, a kluky jsme tam odsud nemohli dostat. Vždy: ,Kde je tatínek?‘ – ,Víš, tatínek je za nějakýma dveřma a nemůže si je otevřít.‘ A tady Ota říkal: ,Víš, mami, až budu velkej, já budu zámečník, já mu ty dveře půjdu otevřít.‘ Takhle se žilo.“

  • „Měla jsem puštěnou Svobodnou Evropu, když [příslušníci Státní bezpečnosti – pozn. aut.] přišli pro matku. A my jsme na to zapomněli. On tam stál jako gestapo, v takových kožených kabátech stáli dva – každý na jedné straně dveří. Povídal: ,Ti vám toho moc nepoví.‘ Tak jsme si uvědomili, že je tam Svobodná Evropa, tak jsem to vypnula.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Prapořiště, Domažlice, 14.01.2014

    (audio)
    délka: 02:22:13
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy železné opony - Iron Curtain Stories
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Otce i manžela poznamenal kriminál

Milada Pabiánová
Milada Pabiánová
zdroj: archiv pamětnice

Milada Pabianová, rozená Tulačková, se narodila 1. června 1936 jako nejstarší dcera úředníka kdyňských přádelen Oty Tulačky, který po nástupu komunistů k moci v únoru 1948 zorganizoval významnou převaděčskou síť, s jejíž pomocí odešli do zahraničí například plk. Alexander Hess, Ivana Tigridová nebo kancléř prezidenta Beneše Jaromír Smutný. V září 1949 otce pamětnice zatkla Státní bezpečnost a v květnu 1950 mu státní soud vyměřil za zločin velezrady a vyzvědačství trest doživotního vězení. Tulačka prošel věznicemi na Pankráci, ve Valdicích, Leopoldově a na Mírově a na svobodu se dostal až po amnestii v roce 1964. Jeho rodina mezitím žila ve špatných podmínkách. Byla vystěhována z bytu a přespávala po komůrkách a skladištích u svých příbuzných a přátel. Milada se vyučila zámečnicí a absolvovala část studia na střední průmyslové škole strojní. Studium musela předčasně ukončit a nastoupila do práce, aby pomohla matce uživit malé bratry. Od roku 1955 až do odchodu do důchodu v roce 1991 pracovala v Kdyňských strojírnách. Provdala se za Jaromíra Pabiana, který byl podobně jako její otec politickým vězněm odsouzeným za převádění lidí přes hranice.