Irena Luxová

* 1940

  • „Byl to velkostatek se stodolami a dvorem. Dostali jsme k tomu třináct hektarů, které dávali na příděl. Ministr zemědělství [Julius] Ďuriš to dával dekretem. Každý měl třináct hektarů, i když měl menší chalupu. Všichni měli stejně, ale musela se obhospodařovat pole, která ničí nebyla. Vím, že jsme měli kolem dvaceti hektarů, protože to ostatní byl nucený pacht. Muselo se to obdělávat, aby pole nebyla ladem. Bylo to přikázaný.“

  • „Na Němcích se tam vybíjeli a týrali je. Za hřbitovem je pietní místo. Vím, že ještě za komunismu se tam nesměla obdělávat půda. Nikdo o tom tehdy nevěděl. Nebylo to na hřbitově, ale hned za plotem. Říkali, že nechali vybrat z vesnice čtyři Němce a ti si pak museli vykopat hrob a pak je zastřelili. Je tam místo, kde je pohřbili. Nebylo to jen v Horní Lipce, ale třeba v Mladkově, kde je také kamenný památníček. Stalo se tam to stejný. Zastřelili tam Němce.“

  • „Já jsem potom šla na gymnázium a po půl roce o pololetí jsem musela skončit a jít dělat na pole, že maminka nechodila do práce. Měla malé děti a do práce chodit nemohla. Dali jsme do družstva velké pole a táta dělal v družstvu sám. Tak já jsem musela jít dělat na pole. Vycházela jsem ze školy ve čtrnácti, takže mně ještě nebylo patnáct a musela jsem do JZD.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Králíky, 27.08.2018

    (audio)
    délka: 01:48:07
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Ve čtrnácti letech jsem musela jít pracovat do JZD

Irena Suchomelová (Luxová) v roce 1953
Irena Suchomelová (Luxová) v roce 1953
zdroj: archiv pamětnice

Irena Luxová, za svobodna Suchomelová, se narodila 26. května 1940 v Líšnici v okrese Ústí nad Orlicí. V květnu 1946 se s rodiči a sourozenci odstěhovali do Horní Lipky, ležící v podhůří Králického Sněžníku. Využili tak možnost osídlit hospodářství zkonfiskované původním německým majitelům dle dekretu prezidenta republiky. Soukromě pak hospodařili, než dobrovolně vstoupili do nově vzniklého jednotného zemědělského družstva (JZD). Irena kvůli tomu musela ukončit studium na jedenáctileté střední škole (gymnázium) a v pouhých čtrnácti letech nastoupit do rostlinné výroby v JZD. V družstvu a později ve Státním statku Králíky pak pracovala až do odchodu do penze. Vzpomíná, že se tam sešla pestrá škála zaměstnanců různých národností, ale také členové vystěhovaných „kulackých“ rodin nebo řeholníci internovaní v klášteře na Hoře Matky Boží. V roce 2018 bydlela se svým manželem v malém městě Králíky.