Jenom ti, kteří jsou rozhodnuti stát se blázny pro Krista, mohou obstát
Josef Koláček se narodil v roce 1929 v Brně v Bystrci. Byl vychován v katolické rodině. Po absolvování gymnázia se v roce 1948 přihlásil do jezuitského noviciátu na Velehrad, byl odhodlán dostát svému povolání i přes krajně vyostřenou situaci a s výhledem na pronásledování církve. Jeho novicmistrem byl tehdy legendární páter Zgarbík, vězněný už za nacistů a umučený později v komunistických kriminálech. Po likvidaci jezuitského řádu na jaře roku 1950 se ocitl Josef Koláček v internaci v Bohosudově, odkud byl po pár měsících povolán k vojenské službě a zařazen k smutně proslulým Pomocným technickým praporům (PTP) na Slovensko. Zde byli tzv. pétépáci nasazováni za primitivních pracovních podmínek jako stavební dělníci. V roce 1954 byl od PTP propuštěn a živil se jako dělník dál. Stále žil podle pravidel jezuitského řádového života s předsevzetím, že své povolání bude naplňovat i v extrémně nepříznivých podmínkách. Společný řádový život tehdy neexistoval. V roce 1968 se mu podařilo vycestovat a zůstat v Rakousku, kde také dokončil filozofická a teologická studia. Ještě před odjezdem do Rakouska byl vysvěcen na kněze, s dvacetiletým zpožděním. Od roku 1970 žije trvale v Římě, kde byl krátce po příjezdu jmenován vedoucím české sekce Vatikánského rozhlasu. Dnes působí jako redaktor tohoto vysílání.
