Sirley Ávila León

* 1959

  • "Po jedenácti dnech mě tedy z nemocnice propustili, lékař podepsal, že jsem zdravá. Rodina mě chtěla převést do Havany, požadovali jsme lékařskou zprávu a dostali papír, kde nebyly žádné informace, jen, že jsem se zranila mačetou a už jsem vyléčená. Přitom jsem nemohla chodit a hýbat se. Třikrát jsem si na provinčním úřadě stěžovala na péči, která mi byla poskytnuta, a nikdy jsem nedostala žádnou odpověď. Jak jsem říkala, po jedenácti dnech mě převezli domů a díky sousedům, kteří mi poskytnuli víceméně adekvátní postel, kterou podpírali kusy dřeva, abych se mohla najíst. Po třech měsících v posteli mi volali v pátek odpoledne, že v pondělí se uskuteční soudní řízení. Ovšem já jsem se nemohla vůbec pohybovat. Soud se konal 28. září, aniž bych byla přítomna já nebo někdo z mé rodiny. Kolem poledne se u mě doma objevila paní předsedkyně tribunálu, právník pachatele, státní zástupce, který měl údajně zastupovat mě a soudní tajemnice. Ptali se mě, jestli bych chtěla něco vypovědět… ale soud už proběhnul. Já se podivovala, jak je možné, aby soud proběhl za mé absence. Řekli mi, že jestli chci něco vypovědět, můžu. Měli i rozsudek. Ten pachatel byl už předtím třikrát odsouzen, podle lidí, co ho znali, to však bylo pětkrát. Byl to normální kriminálník, kterého poslali, aby mě zavraždil."

  • "Když jsem vyšla z kumbálu, držel v ruce mačetu, kterou se mi pokusil zaútočit na hlavu, přičemž já jsem se bránila rukou. Usekl mi ruku. Když zaútočil znovu, bránila jsem se druhou rukou. Zlomil mi ruku, ale nepořezal mě. Jsou to dva roky a ještě tam mám jizvu. Dalším zásahem mě řízl do ramene, kde mi způsobil tak deset centimetrů dlouhou řeznou ránu. Další útok směřoval na pravé koleno, přeříznul mi šlachy a upadla jsem. Když jsem ležela na zemi, přeřízl mi i druhou nohu dvěma zásahy a další do pravé nohy. Byla jsem absolutně bezbranná. Bylo vidět, jak mám přeseklou kost na noze. Pak mi chtěl zaútočit na hlavu. Já jsem ležela na zemi, vedle místa, kde se krmí prasata a neviděla jsem ven z domu. Pak už vím jen z vyprávění, že ta paní, která u nich byla na návštěvě, byla z Las Tunas, vyběhla ven shánět pomoc. Pak, když mi řekl, že mi usekne hlavu, podívala jsem se na nebe, smířená, že jestli to má takhle skončit, tak to skončí, byla jsem hrdá a navíc to bylo všechno tak rychlé, že nebyl čas nad ničím přemýšlet."

  • "Nakonec jsem byla i zvolena provinčním lídrem Republikánské strany pro Las Tunas. Na svoje náklady, tak, jak jsem to dělala vždy, jsem začala objíždět jednotlivé okrsky, a to jak městské, tak venkovské, a začala jsem organizovat opoziční hnutí. Založila jsem několik místních buněk, scházela jsem se s lidmi, žádala jsem o podporu také lidi, kteří mě znali z místa, kde jsem působila před tím jako oficiální zastupitelka. Nemůžu říct, že v každém okrsku by byl někdo, kdo se hlásil k opozici, nicméně já jsem hledala prostě podporu lidí, a to klidně uvnitř systému. Podporu kolektivu místních lidí, který mě znal a věděl, jak se věci mají. Mám za to, že je to nejlepší způsob jak se dožadovat práv - s podporou lidí, kteří tě znají a vědí, že mluvíš pravdu."

  • Celé nahrávky
  • 1

    Miami, 26.05.2017

    (audio)
    délka: 02:43:21
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Kdyby Bůh chtěl, už bych tady nebyla

Sirley Ávila León / Miami / 2017
Sirley Ávila León / Miami / 2017
zdroj: Post Bellum

Sirley Ávila León se narodila v roce 1959 v Las Tunas v bývalé kubánské provincii Oriente. Otec měl výnosný statek. V mládí se zapojila do režimních organizací. V roce 2004 začala hospodařit na farmě v Limones a stala se delegátkou tamních obyvatel v obecním zastupitelstvu. Několik let bojovala za zřízení školy. Opakovaně si stěžovala na špatné podmínky venkovanů a žádala nápravu. Od roku 2010 se stala terčem útoků organizovaných státní bezpečností, které vyvrcholily roku 2015 pokusem o její vraždu. Útočník jí mačetou usekl ruku a zmrzačil nohy. Zapojila se do disidentského hnutí za svržení komunistické totality. Od roku 2016 žije v Miami.