Miloslav Havrlík

* 1932

  • „Ten mlýn, jak jsem říkal, jel naplno a musel, když tam zemědělci navezli obilí, protože ta situace všude byla taková, že mouka byla žádaná. Venkov zásoboval města. Na lístky bylo potravin poskrovnu a každý si koukal trochu přilepšit. (Hrozil vám někdy opravdu průšvih?) Jak jsem se zmiňoval, byla hlášená kontrola, a to si pamatuji, jak se honem uklízelo obilí, které bylo navíc. Tak aby nebylo k nalezení. Kontroly ale hrozily po celou válku. Pamatuji, že chodily ženy, matky z okolí, a obcházely mlýny a kupovaly mouku. Většinou tuto záležitost vedla maminka. Prodávala jim tolik, kolik té mouky bylo. Tři, pět kilo mouky prodávala každému, kdo přišel. A když nebylo, tak nebylo.“

  • „Šlo o to, že to postižení hrálo roli při vstupu do Technického praporu. Jak zdravotní, tak politické. To moje zdravotní postižení bylo takového charakteru, že za normálních okolností bych vůbec nebyl přijat do armády. Nenastoupil bych jako voják základní služby. Čili přičítám to tomu politickému pozadí.“

  • „Komunisti slibovali, že budou podporovat drobné podnikání. Náš mlýn nebyla žádná továrna. Byla to živnost. Maximálně střední, ale spíš malé soukromé podnikání. Ten mlýn nám zavřeli, rodiče byli bez práce, bráška byl bez práce. Bratrovi tehdy vyhrožovali, že zatajil stavební materiál, který měl přiznat, a neudělal to. Hrozili mu potrestáním. Bylo to úplně běžné. Kdyby někdo měl v té době o ten mlýn zájem, tak by do té basy šel a z toho mlýna nás vyhnali. To bylo úplně běžné. Byli sousedé mlynáři, kteří takhle dopadli. V tomhle období se také dělaly běžně kontroly bytů, celého mlýna, aby tam nebyly uchovávané nějaké věci, které už tehdy byly zakázané. A to si představte, já jsem měl tu flobertku...“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Jince, 15.11.2017

    (audio)
    délka: 02:03:34
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Komunisté mlýn zavřeli a byli jsme rádi, že nás z něj nevyhnali

Miloslav Havrlík, lesník
Miloslav Havrlík, lesník
zdroj: archiv Pamětníka

Miloslav Havrlík se narodil 10. srpna 1932 ve Lhotce u Lochovic v okrese Hořovice do rodiny, která v nedalekém Janově, na říčce Litavce, vlastnila mlýn a patnáct hektarů půdy. Byl z pěti sourozenců. Za války žila rodina pod tlakem, který na ni vyvíjeli zemědělci i lidé, kteří kupovali mouku načerno, na druhé straně zažívali kontroly ze strany nacistů, kteří hrozili perzekucemi. Krátce po komunistickém puči v únoru 1948 museli mlýn zavřít a bratrovi hrozil trest za to, že nepřiznal stavební materiál na plánovanou rekonstrukci mlýna. Pamětník se z politických důvodů nedostal na vysněnou Střední lesnickou školu v Písku a nastoupil jako lesní dělník na Křivoklátsko. V roce 1953 narukoval z politických důvodů a také kvůli vrozené tělesné vadě k Technickému praporu do jižních Čech, do Rokyty, kde pracoval převážně v lese. V letech 1955-1959 vystudoval dálkově Střední lesnickou školu v Písku. Pracoval až do důchodu jako lesník na Křivoklátě, v Příbrami a v Rožmitálu. V roce 1964 založil rodinu. V rodinném mlýně Janov žije jeho synovec Jiří Havrlík.