Jiřina Dupalová

* 1924

  • „Když jsme chodily do školy okolo toho kostela ještě s jednou kamarádkou, tak ona povídala: ,Pojď, půjdeme se podívat do toho kostela, chodíme tady už rok a ještě jsme tam nebyly.‘ Tak jsme tam šly a ono to bylo takový ponurý a ona byla taková zvídavá, tak šla až za oltář. A já jsem se držela u těch dveří, abych mohla utéct. Tak jsem se takhle podívala a tam byly takový dvě okýnka, jako bejvávaly v biografu, a tam jsem viděla oko nějaký, že někdo to tam pozoroval, asi z těch parašutistů. A já jsem povídala: ,Jindro, jdeme pryč, já tady už nebudu!‘ No, tak jsme odešly a pak za pár dní se tohle všechno odehrálo.“

  • „V roce 43 nás začali vybírat, jsme začali ubývat ve škole, protože nás nasazovali do říše. A tak jsem na nic nečekala, jela jsem domů a tam v Semilech přestěhovali Němci továrnu na letecký motory, tak jsem tam nastoupila a byla jsem tam asi měsíc a přišla mi obsílka. On ten ředitel napsal, že jsem nasazená taky totálně v těch Semilech, tak jsem jezdila do Semil.“

  • „Se pamatuju, že jsem se vzbudila ráno asi v pět hodin a chtěla jsem se jít napít. My jsme měli vždycky na okně skleničku se studenou vodou, a jak jsem přišla k tomu oknu, tak naproti, já jsem šla se zavřenýma očima, abych se nerozkoukala, tak tam vystřelil někdo. Tak jsem se podívala a tam stáli německý vojáci naproti v tý ulici. Tak jsem honem utekla. No, a oni pak začali tam házet granáty, tam u toho kostela. To byly rány, my jsme nevěděli, co se děje. To vypadalo, jako že to je u nás vedle v baráku. Měli jsme tam takhle skříň ve zdi, tak jsme do ní vlezli a škvírou jsme se dívali, co se děje. No, a viděli jsme, že tam je plno lidí na zemi mrtvejch. Oni neuzavřeli ulici, oni nechali ty lidi, aby chodili do práce, a oni je postříleli.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Mladá Boleslav - byt pamětnice, 16.11.2016

    (audio)
    délka: 50:14
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Přála jsem si jenom, aby mě zastřelili rovnou

Jiřina Dupalová
Jiřina Dupalová
zdroj: PNS

Jiřina Dupalová, za svobodna Jonášová, se narodila v roce 1924 v Kutné Hoře. V roce 1928 se přestěhovali do Košťálova, kde její otec vlastnil továrnu na ocet a hořčici. Za války odešla pamětnice studovat jazykovou školu do Prahy. Bydlela v dívčím penzionátu naproti kostelu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Z okna svého pokoje viděla zásah gestapa proti parašutistům, kteří vykonali atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Jako všem mladým lidem narozeným v roce 1924 přišlo i jí předvolání k totálnímu nasazení v říši. Vyhnula se mu díky řediteli semilské továrny na letecké motory, který jí potvrdil totální nasazení v jeho továrně. Po roce 1948 komunisté zabavili otci továrnu, kterou dostalo do správy místní JZD.