Jaroslav Pergl

* 1946

  • „Rozhodl jsem se, že spolu s bratrem v restauraci, kterou jsme po dědečkovi v restituci získali, otevřeme Ateliér – kavárna a vinárna. Naším prvořadým cílem bylo provozovat Ateliér ne jako hospodu, ale jako kulturní klub, kde se budou konat hlavně výstavy. Dvacet let zde provozujeme Kulturní čtvrtky, na kterých pořádáme výstavy, vždy někdo hraje nebo zpívá, recituje. Letos, po konfliktu s Osou (pozn. Ochranným autorským svazem), bratr, který nyní provozuje Ateliér sám, se rozhodl, že po prázdninách otevře Ateliér jenom jako soukromý klub. Já už jsem v penzi.“

  • „Otec měl velké nadání pro kreslení, ale protože v té době byly tyto umělecké směry považovány za nejistou obživu, učitel doporučil, že umění kresby nejspíše uplatní jako stavitel, takže vystudoval stavební průmyslovku. Kreslení se potom už věnoval jenom okrajově. Když jsem se ho jako dospívající ptal, proč přestal kreslit, když to tak dobře umí, odpověděl, že znal mnoho lidí, kteří to umějí lépe než on. Jakožto přítel umění se z otce stal sběratel.“

  • „15. 5. 1945 byla odeslána na ONV v Kladně ze zdejšího MNV rezoluce požadující jeho okamžité zatčení za údajně aktivní spolupráci s Němci. Za touto rezolucí stáli tehdejší tajemník MNV, člen KSČ K. T. Obvinil V. Babůrka, že hned v březnu 1939 při zatýkání členů KSČ v Buštěhradě iniciativně zajistil seznam jejích členů. Dále byl obviněn z toho, že při prohlídce zatčených v zámku jim podvrhnul ruční granát a že udržoval důvěrné styky s příslušníky gestapa. Z tohoto popudu byl odvolán z činné služby a přeložen z moci úřední do trvalé výslužby v říjnu 1945. S manželkou se odstěhovali do obce Blatná u Jesenice. Z výpovědí před Radou zaměstnanců SNB v Kladně byla všechna obvinění vyvrácena. Naopak museli konstatovat, že byl ‚... příkladem vzorného Čecha‘. Přesto byl předvolán před očistnou komisi při Zemském národním výboru v Praze, kde byl jeho případ veřejně projednáván. Bylo předvoláno sedmadvacet svědků, z nichž pouze tři (J. D., K. T. a A. P.) vypovídali v jeho neprospěch. Slyšení končilo tím, že neobhájil zatýkání komunistů v roce 1939, a byl za to potrestán důtkou. Následně byl obviněn z toho, že měl gestapo upozornit na dvojici Horák – Stříbrný z Lidic. Zde také řada svědků svědčila ve prospěch obžalovaného. To stále bylo zdejším komunistům málo, a tak byl zaslán další dopis 15. 2. 1946 na Zemské velitelství SNB v Praze s prosbou o přezkoumání problému podle dekretu č. 105 o očistných komisích. Zde mu bylo kladeno za vinu, že v době nesvobody projevoval nadměrnou služební horlivost, a proto zavinil zatčení více osob pro jejich členství v KSČ, a obviněn byl ze spoluúčasti na lidické tragédii. Jenomže se prokázalo, že tam byl účasten stejně jako desítky jiných četníků svezených sem ze širokého okolí, aby vykonávali pouze strážní službu. Přesto byl stále držen ve vazbě. 29. 1. 1948 měl být radní komorou krajského trestního soudu z vazby propuštěn. Ale propouštěcí doklad se nenašel. V červnu 1948 převzal kauzu veřejný žalobce při Mimořádném lidovém soudu v Praze a obvinil V. Babůrka ze spáchání zločinů proti státu dle tzv. retribučního zákona. Hlavní přelíčení proběhlo před trestním senátem už Mimořádného lidového soudu v Praze 24. 8. 1948 za již zcela změněné společenskopolitické situace. Byl vynesen rozsudek: ... jest vinen, že v roce 1939–45, tedy v době zvýšeného ohrožení republiky, v Buštěhradě a jinde jako velitel četnické stanice podporoval nacistické hnutí. (...) Dále byl zproštěn dalších obvinění, včetně navedení gestapa na stopu Stříbrného a Horáka z Lidic, naopak se prokázalo, že jejich vyšetřování mátl. Přesto byl odsouzen k trestu těžkého žaláře na dobu sedmi let, zostřenému jedním tvrdým lůžkem čtvrtletně, a k uhrazení nákladů řízení i výkonu trestu. Dále pozbyl na deset let občanské cti a pět let si musel odpykat ve zvláštních pracovních oddílech. Polovina jeho jmění propadla státu.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    v bytě Jaroslava Pergla, 16.08.2016

    (audio)
    délka: 40:40
    nahrávka pořízena v rámci projektu Vzpomínky pamětníků ze Slaného a Slánska
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

I takto se tehdejší režim dokázal odměnit lidem, kteří poctivě sloužili své vlasti více než třicet let

Jaroslav Pergl
Jaroslav Pergl
zdroj: Z majetku pamětníka

Jaroslav Pergl se narodil 7. září 1946 v Kladně-Kročehlavech a v Kladně též vychodil ZŠ a absolvoval SPŠ hutnickou. Po maturitě pokračoval ve studiu na VŠ báňské v Ostravě. Tu po třech letech přerušil, oženil se a odstěhoval se do Buštěhradu. Nastoupil do SONP Kladno jako dělník úpraven jemných tratí válcoven huti Koněv. Následně přešel jako technik odboru řízení jakosti mechanických provozů do nástrojovny Poldi. Při práci se věnoval svému koníčku - fotografii - a jako vedoucí Okresního fotoklubu Kladno si zvyšoval kvalifikaci ve fotografii absolvováním kurzů pořádaných Lidovou konzervatoří Středočeského kraje, Ústavem pro kulturně výchovnou činnost v Praze, Domem techniky ČS VTS v Ostravě a v Praze v rozmezí let 1972-1991. Zhruba po deseti letech práce na výstupní kontrole mu bylo nabídnuto vedení poldovského fotoateliéru při VZÚ SONP. Když byla po revoluci rodině vrácena restaurace v Kročehlavech, přebudoval ji a začal ji s bratrem provozovat jako kavárnu a vinárnu Ateliér. Kromě restauračního provozu se zde věnovali kulturní činnosti. Pořádali výstavy, koncerty, poetické večery apod. Po odchodu do důchodu ještě absolvoval Univerzitu třetího věku v Kladně. V místě bydliště mu byla nabídnuta práce kronikáře, kterou vykonává dodnes a hojně při tom využívá fotografie. Pracuje také v redakční radě Buštěhradského zpravodaje a je dlouholetým členem kulturního výboru při zastupitelstvu města.