„Odkaz Lidic. To je jakési memento, na které nesmí být zapomenuto, ale je potřeba si uvědomit, že to nebyla jediná obec, která za druhé světové války měla takový krutý osud a bohužel i v době současné jsme svědky podobného ničení a zvěrstev jako dělali gestapáci v Lidicích. Čili ta otázka v dnešní době vzrůstajícího násilí, ať už to souvisí s militantním islámem nebo s jinými podobnými režimy, to musí každého vyburcovat k ostražitosti a ta ostražitost vychází z toho, co se událo třeba v druhé světové válce v Lidicích. Je velmi důležité nezapomínat na odkaz těch tragédií, včetně lidické, a uvědomovat si, bohužel, že ani v dnešním světě nejsme zbaveni takovýchto tragédií.“
„V lidickém muzeu byl vždycky promítán film o zničení Lidic. Ta první verze byla nejdrastičtější, protože tam byly záběry z toho, co si ti gestapáci v Lidicích natočili. Takže tam mi babička například říkala: ‚Tenhleten pes s prostřelenou hlavou, to byl náš Haryk.‘“
„Kromě Frühaufových a Horákových z naší rodiny, kteří byli zastřeleni, o život přišel ještě syn máminy sestry malý Jirka Frühauf, který byl jako čtyřletý odvlečen společně s ostatními lidickými dětmi do Polska a tam přišel o život v plynové komoře. Na Jirku se v rodině hodně vzpomínalo i v té souvislosti, že osud lidických dětí dlouho nebyl znám. Byly pokusy vypátrat zavlečené české děti do Německa, a tak se u nás občas objevil nějaký pán a jestli by to mohl být Jirka nebo ne… a on si třeba jenom pamatoval, že bydleli na kopečku. Tak probíhaly takové identifikační rozhovory mezi mámou, babičkou a tím potenciálním Jirkou. Ale ten skutečný Jirka se nikdy neobjevil.“
Jan Kučera se narodil 4. března 1946 Terezii a Antonínu Kučerovým. Maminka, vyučená prodavačka, pocházela z Lidic z Horákova rodu, otec měl jako vyučený číšník bohatou zahraniční zkušenost z časů první republiky. Oba rodiče žili v době lidické tragédie v Praze, kde byli zároveň policejně registrováni, a tudíž mimo hlavní zájem gestapa. Přesto je nacisty důsledně realizovaný plán zlikvidovat tuto středočeskou vesnici tragicky zasáhl. Maminka s babičkou prožily tři roky v koncentračním táboře. Otec byl dva roky vězněn za protinacistickou činnost. Když se Jan Kučera jako první poválečné lidické dítě narodil, stali se mu kmotry Hana Benešová a Jan Masaryk. S rodiči vyrůstal v Praze, od dětství měl rád chemii, které se začal věnovat už na základní škole, a nakonec ji také vystudoval na ČVUT v Praze. Stal se jaderným chemikem a za svou práci byl v roce 2006 oceněn medailí George Hevesyho. Se svým výzkumným týmem se ve spolupráci s dánskými kolegy výrazně podílel na vědecké analýze vzorků ostatků Tychona Braha, které inicioval Jens Vellev. Profesor Jan Kučera, který se vždy cítil vázán ideály svých kmotrů, žije se svou ženou Alenou v Lidicích.
1946 - křtiny Jana Kučery, v náruči Hany Benešové, maminka zcela vlevo, tatínek vpravo za J.Masarykem - křtiny Jana Kučery, v náruči Jana Masaryka, maminka zcela vlevo, tatínek vpravo
1946 - křtiny Jana Kučery, v náruči Hany Benešové, maminka zcela vlevo, tatínek vpravo za J.Masarykem - křtiny Jana Kučery, v náruči Jana Masaryka, maminka zcela vlevo, tatínek vpravo
Hrdinové 20. století odcházejí. Nesmíme zapomenout. Dokumentujeme a vyprávíme jejich příběhy. Záleží vám na odkazu minulých generací, na občanských postojích, demokracii a vzdělávání? Pomozte nám!
