František Beneš

* 1923

  • „Přicházeli jsme k Lucku, to bylo krajské město. Byl duben, ale za mezemi byl ještě sníh. Už jsme přicházeli, ještě půl kilometru a jsme v Lucku. Na kopečku tam leželi Němci, sedm Němců, už několik dní zabitých. Ale byli bosi, kabáty stažené. Na tom seděli dva tři havrani, živili se, klovali maso. Tak jsme si říkali mezi sebou: ‚Chlapci, tak takhle možná budeme vypadat my.‘“

  • „U Kendíků – on byl švec – na verpánku seděl nakloněný. Tříletá holčička a čtyřletý chlapeček mu ležel na tej ruce, mrtví. Mrtvolky. Co ty děcka, za co mohly?“

  • „Mámy měly malá děcka v peřinách – dva, tři, půl roku a tak dál. Do duchen a do pole na mezi. Sníh ještě byl, z jedné strany – od severu – napadal sníh, nebylo tak teplo. Z jedné strany meze sníh, z druhé strany seděla matka, táta a pozorovalo se, kde se co šustne. Už jedou, už začíná hrčet vůz.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Cvrčovice u Pohořelic, 04.02.2016

    (audio)
    délka: 01:37:35
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
  • 2

    Cvrčovice, okr. Brno, 10.10.2016

    (audio)
    délka: 02:25:37
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

My jsme šli domů

Dobový portrét
Dobový portrét
zdroj: archiv pamětníka

František Beneš se narodil roku 1923 jako příslušník české menšiny v oblasti Volyně, náležící dnešní Ukrajině. Oblast byla za druhé světové války silně zmítaná – střetávali se zde Poláci, Ukrajinci, Rusové a Němci. Františkův otec byl starostou Sergejevky, což byla česká obec blízko krajského města Luck. František tak pamatuje vyhrožování ze strany banderovců, kteří se na starostovi snažili vymoci zásoby; jako dvacetiletý pak zažil vypálení rodné vesnice. V roce 1944 spolu se starším bratrem Břetislavem narukovali do armády generála Svobody, se kterou zažili boje v Dukelském průsmyku. Po příchodu do Čech ještě nějakou dobu strávil ve vojenské službě, posléze se usadil na jižní Moravě. Byl nucen vstoupit do zemědělského družstva, kde pracoval 28 let. Zde si našel ženu, se kterou měl čtyři děti. V pozdější době působil jako kostelní hospodář a ministrant.