Miroslav Randa

* 1929  †︎ 2020

  • „To samovznícení byl trochu problém, protože jsme potom sehnali fosfor, který musel být pořád potopený ve vodě, jinak by vzplanul. Jako normální sirka nebo něco takovýho, ovšem tam už se jedná o to vzplanutí. No, teďka jsme to měli připravený tak, že jsme měli normálně flaštičky od inkoustu, aby to nebylo nápadný, jako že školák já něco převážím, kdyby mě náhodou chytli, protože nemůžu říct, jestli bych odolal tenkrát při výsleších. Zkrátka, aby se nedalo nějak prozradit, tak na ty flaštičky jsme udělali dudlíky a ty dudlíky měly dírku. Ovšem ta dírka se propíchla jedině tehdy, když už se to tam dávalo. Obrátilo se to, to znamená, že vytekla určitá kapalina. Někdy to bylo s kyselinou. Zkoušeli jsme všechno možný, co by bylo nejjednodušší.“

  • „No, tak ta nenávist! Protože otec, když jsme museli opustit pohraničí, tak lezl prakticky… on byl normálně na takovým tom stanovišti a z toho stanoviště se tenkrát ovládaly všechny možný návěstidla i závory, takže to byl takovej prostor a tím prostorem se otec musel… jelikož už tam byli ti žoldnéři tý NSDAP, tak tím prakticky vylezl a utekl jim. Jinak prakticky všichni ti Češi, co tam byli, tak je dávali do koncentráku. Takže otec tam zůstal možná čtrnáct dní, tři neděle, kdy my jsme odjeli jako děti, a to nás vždycky rodiče dali do nějakého transportu vojenského, když už se vraceli a prakticky byla podepsaná ta smlouva o tom vysídlení.“

  • „Až teprve později, když už jsme byl v učení, tak už jsem měl trošku pojem o tom, že se musím chovat jako člověk a jako Čech. No, tak jsem se zapojil, respektive mě zapojili už jako spojku a dával jsem zprávy anebo i určitej destrukční materiál. Nebylo toho moc, protože toho destrukčního materiálu bylo málo, to se těžko shánělo. Tak jsme zkoušeli všelijaký hořlavý látky, ale i výbušný, ale těch bylo hodně málo, akorát jsme měli asi šest těch dynamitů. To někde sehnali a já jsem to převážel.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Karlovy Vary - byt pamětníka, 25.04.2016

    (audio)
    délka: 47:32
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Vyhnání z domova nám bylo motivací k boji

Miroslav Randa zamlada
Miroslav Randa zamlada
zdroj: Pamět Národa - Archiv

Miroslav Randa se narodil ve Velkém Oseku 8. ledna 1929. Jeho otec získal za hospodářské krize práci v pohraničí. Stal se železničářem a rodina získala k životu drážní domek. V roce 1938 se kvůli mnichovské dohodě stalo československé pohraničí součástí Německa. Randákovi byli ze svého domku vyhnáni a utekli do domku na samotě nedaleko tehdejšího Německého (dnes Havlíčkova) Brodu. Pamětníkův otec vytvořil odbojovou skupinu, která byla součástí Brigády mistra Jana Husa. Miroslav se do činnosti skupiny postupně také zapojil. Po válce se živil jako řidič v kaolinových závodech. Miroslav Randa zemřel 27. prosince 2020.