Ing. Vít Ryšánek

* 1942

  • „Ten den byl pro obyvatele vesnice krutý. I tatínek, už jsem to vnímal dost dobře, zažil tenkrát... on svou práci dělal rád a dobře a uměl ji. A když mu přišli takoví lidé radit... A oni nebyli právě tito přesvědčovatelé agresoři a nepřišli s kyjem nebo s revolverem, přesto ten nátlak tady byl. Já jsem byl v té době už na střední škole, moje sestra byla na vysoké. A já jsem slyšel, bylo řečeno otevřeně, že když se to nebude vyvíjet k té kolektivizaci, takže my oba dva studovat dále nebudeme. Stručně řečeno, bylo to těžké nejenom pro mého tatínka, ten den a s odstupem času to vidím... byl to teror.“

  • „SNB to vyhodnotila tak, že to byla velice nebezpečná a nepřátelská akce, a teď ta zajímavá souvislost. Já jsem u toho vyhodnocování nebyl, ale zkrátka se ukázalo, že je to vztahováno k Máchovi, Mácha byl současník maďarského Sándora Petöfiho, v roce 1962 to bylo šest let od maďarské kontrarevoluce, jak se tenkrát říkalo, a to byla krvavá záležitost. České politické špičky a politické vedení vydedukovaly, že tak začínaly nepokoje a kontrarevoluce v Maďarsku, takže toto by mohlo být něco podobného. Že je potřeba toto tvrdě odsoudit a tvrdě mít pod kontrolou. Policie (SNB) z toho měly velikou akci, velikou záležitost, vyhodnocovaly to velice striktně, že to je zorganizovaná nepřátelská akce. Musím se vrátit k tomu povídání, když vím, jak v pohodě, jak spontánně na tom Petříně celá ta záležitost vznikla. Dám hlavu za to, že to vzniklo spontánně a že to nikdo neorganizoval, a dokonce, že to nebylo nijak agresivní, že to byla téměř selanka. Ale policie a státní orgány to vyhodnotily velice ostře.“

  • „Měl jsem pár kontaktů... vzpomínám si například u Palackého mostu jsem se byl dívat, jak tam obsadili rudoarmějci most. Šel jsem si tam popovídat s jedním důstojníkem. Vzpomínám si, že tam byl první voják, ptal jsem se, jestli je tam ‚kamandír‘, oni ho zavolali, vzal si s sebou dva ozbrojence, aby si se mnou mohl povídat. Já jsem řekl, že si myslím, že to není správné, a on na to neříkal nic. Musím s určitými rozpaky přiznat a teď se mi to skoro vrací... že se mi tenkrát zlomil hlas, když jsem to tomu důstojníkovi chtěl vyprávět.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha 6 - Břevnov, v bytě pamětníka, 22.02.2016

    (audio)
    délka: 01:22:23
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Nikdy nebylo tak dobře, aby nemohlo být lépe

Vít Ryšánek - detail - na vojně 1968
Vít Ryšánek - detail - na vojně 1968
zdroj: archiv pamětníka

Vít Ryšánek se narodil 25. března 1942 ve vesničce Grymov na Hané. Na konci války tu zažil ústup německých vojsk a příjezd Rudé armády. Od roku 1953 se v Grymově kolektivizovalo. Po studiu střední školy v Přerově nastoupil na strojní fakultu ČVUT v Praze. Kromě probouzejícího se studentského hnutí v šedesátých letech zažil v Praze i 21. srpen 1968. Na Palackého mostě se snažil diskutovat se sovětským velitelem a v ulicích se účastnil drobných akcí proti okupantům. Koncem roku 1968 nastoupil na vojnu, kde byl půl roku ubytován s pozdějším stranickým funkcionářem Miroslavem Štěpánem. 28. března 1969 se zúčastnil oslav vítězství československých hokejistů nad Sovětským svazem. Na Václavském náměstí viděl ničení výlohy sovětského Aeroflotu. Pracoval postupně v ZPA Jinonice, Národním divadle, ve výpočetním centru v Nemocnici Na Bulovce i jako ředitel OÚNZ. Postavil vlastnoručně dům v Praze 6-Břevnově, kde v současnosti (rok 2016) žije se svou ženou. Mezi jeho velké koníčky patří psaní básní a říkadel, cestování po soutocích řek a jeho sbírka pohlednic s mosty patří k největším u nás.