Miroslav Pilík

* 1937

  • „Měla se brát ruda, tam. Vona tam sice třeba moc velká nebyla, ale dělalo se to tak, že se vždycky ta rubanina, která je, protože se to střílí, jako nahoru se to postupuje, tak prostě se to urovná, položily se fošny, na ty fošny se dala plachta a pak se zavrtalo za tu žílu, jako, a tam se dala nějaká slabá nálož a vodbouchlo se to. Potom tam byli ty kolektoři, to byli takový ty, co hledali, co je aktivní, a to se vybírá, co je opravdu ta tmavá, jako smolka když je, to se dávalo do extra beden a tamto se prostě pouštělo, kde to bylo, akorát ta hlušina se nechávala tam dole.“

  • „Okupaci špatně, tejden jsem pomalu nejedl, protože jsem říkal: ‚no to není možný‘, vždyť tady nic nebylo, kdyby tady bylo prostě něco, ta revolta nějaká velká a to. Ono tady nic nebylo, celkem v poklidu, jo, a najednou voni takovýhle to, a když jsme viděli všecky tyhle cesty, jak to bylo rozsekaný od těch tanků, a to, co nadělaly škody. Jak kobylky se sem prostě vecpali.“

  • „Tam mě nechal, tenkrát jsem dělal, tady jsme bourali po pohraničí ty vopuštěný baráky, co jsou v blízkosti toho hraničního pásma. Jednak aby to nezneužívali ‚narušitelé‘, nebo jak se to tenkrát říkalo, jo, který stejně těžko, ale chodili taky. Tak říkali. Tak se bouraly ty baráky a zajišťovali jsme to prostě jako vojáci; z armády nám dali nějaký vyřazený auťáky, to tenkrát byly ty Tatry 128 – to byly takový křápy, a nějaký bagry a nějaký buldozery. A to jsme to dělali tady od Děčína, tedy Petrovice a všecky ty a až támhle Hora Svatýho Šebestiána, to je nad Chomutovem, tam někde, tak tam potud to šlo.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Děčín, 03.07.2015

    (audio)
    délka: 01:57:52
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Dneska člověk mnohé ví a kouká na všechno úplně jinýma očima

pilik.jpg (historic)
Miroslav Pilík

Miroslav Pilík se narodil 5. června 1937 v osadě Mezný na Sedlčansku. Zažil konec války a příchod Rudé armády. Po válce se rozhodl vyučit horníkem a krátký čas působil v uranovém dole Bytíz na Příbramsku. Následovala základní vojenská služba, kterou splnil u jednotky Pohraniční stráže v Děčíně, jeho úkolem byla především logistika. Na vojně se stal členem Komunistické strany Československa. V Děčíně zůstal, oženil se a pracoval ve stavebnictví, poklidný život však narušila okupace Československa pěti armádami Varšavské smlouvy v roce 1968. Pro Miroslava Pilíka to bylo těžké období, nepochopitelná zrada. V rámci tzv. normalizačních čistek byl ze strany vyloučen, nadále však pracoval ve stavebnictví, kde zůstal až do důchodu.