Zdena Matějová

* 1934

  • „Když v Praze začínalo povstání, tak jsme všichni věděli, že je konec války. Ale to ti Němci dělali největší zlo... V Sedlci vypálili školu a moc lidí popravili... My jsme utekli do různých vesnic, báli jsme se jich. Kdo tam zůstal, tak ho zastřelili. Bylo tam hodně mrtvých... Byl to pan Včelák, který měl tu smůlu, že měl koženou bundu, a oni ho vytáhli z domova, aby jim opravil auto. On jim to auto opravil a oni ho pak zastřelili. Pak ještě vím o jednom mladíkovi, který tam na mostě před Prčicí šel na tank s normální puškou... Neměl šanci.“

  • „... pamatuji se, že jsme krmili husu a měli jsme ji ve sklepě, abychom měli co jíst... rádio nebylo, byla tzv. krystalka, to bylo rádio. To bylo nastaveno tak, že jsme nesměli poslouchat cizinu. Bylo to zablokované, chodily na to kontroly. Poslouchal se hlavně Londýn, protože tam byla exilová vláda. Tam byl prezident republiky Dr. Beneš a ministr zahraničí Jan Masaryk mluvil v určitý den v týdnu.“

  • „Normálně se učilo. A o politice se vůbec nepovídalo, protože to se všichni báli, protože Němci skutečně každého bez jakéhokoliv soudu popravili. Čili učitelé o tom vůbec nemluvili. O tom se nemohlo mluvit. Ani doma.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Sedlec, 12.05.2015

    (audio)
    délka: 28:53
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Na konci války Němci páchali největší zlo

Zdena  Matějová
Zdena Matějová
zdroj: Pamět národa - Archiv

Zdena Matějová se narodila v roce 1934 v Kamýku nad Vltavou. Otec provozoval stavitelskou firmu, matka byla v domácnosti a Zdena byla jediné dítě. Po dvou letech se rodina přestěhovala do Sedlce nedaleko Sedlčan, kde pamětnice prožila dětství. Během války byla svědkem deportací místních Židů do koncentračních táborů. V posledních dvou letech války byly v sedlecké škole umístěny jednotky SS, a proto děti chodily do školy v nedalekých Jetřichovicích. V Sedlci zažila povstání v závěru války se všemi jeho krutostmi páchanými na civilním obyvatelstvu. Po osvobození Zdena Matějová navštěvovala měšťanskou školu a poté nastoupila do obchodní školy v Táboře. V roce 1948 musel otec soukromou firmu zavřít. Po maturitě pamětnice pracovala ve spořitelně a v bance. V roce 1960, po zrušení sedlčanské bankovní pobočky, si našla zaměstnání v podniku Státní statky. V roce 1970 měla těžkou nehodu, v jejímž důsledku zůstala v invalidním důchodu. V roce 1986 ovdověla. Zdena Matějová žije v Sedlčanech.