Erna Meissnerová

* 1921  †︎ 2021

  • „Byla jsem v tom Terezíně tři měsíce. Je taková, podle mého názoru, mylná představa, že všichni Němci byli lemplové a všichni Židé byli čestní, stateční a úžasní. A opak je pravda. Je fakt, že mezi Němci byla spousta zločinců, ale zároveň Židé také nebyli bez úhony. V létě 1942 jsem pracovala jako korespondentka do šesti večer. Když jsme museli pracovat z rozkazu gestapa dýl, někdo mě večer doprovázel. Bydlela jsem s maminkou v Hábovských kasárnách. Pan Scholinger mě měl doprovodit cestou domů a při té příležitosti mi řekl, že se se mnou chce vyspat a jakým způsobem. Pověděla jsem mu, že tam mám snoubence a že znám jeho ženu, takže ne. On dodal, že za tři neděle bude transport. A v tom transportu jsme pak skončili i my. Šla jsem se ho zeptat, jestli je to jeho práce, a on odpověděl: ,Ano, jestli chcete, mohu vás z toho transportu dostat, ale ne vaše rodiče.‘“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 19.06.2014

    (audio)
    délka: 02:11:31
    nahrávka pořízena v rámci projektu Paměť národa (ve spolupráci s Českou televizí)
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Teď přece nemůžu zemřít, když nás osvobodili

Erna v padesátých letech
Erna v padesátých letech

Erna Meissnerová se narodila 9. prosince 1921 v Praze jako jedináček v židovské rodině. Její rodiče Olga a Emil Fischmanovi byli obchodníci se smíšeným zbožím, dědeček byl rabín. Německá okupace ji zastihla ve dnech, kdy ukončila obchodní akademii a pracovala jako úřednice pro židovskou obec v Kolíně. V roce 1942 byla spolu s rodiči zařazena do transportu do Terezína. Tam strávila tři měsíce, pak byly spolu s matkou odvezeny do Estonska, do pracovního tábora v Tallinnu. Tam byla od matky oddělena. Spolu s dalšími mladými dívkami byla vybrána pro práci v lese. Musela také třídit oblečení, boty a další osobní věci lidí přivezených do tábora transportními vlaky a vybírat z nich pro velitele cenné předměty. Když k Estonsku postupovala sovětská armáda, spolu s dalšími vězni byla převážena dál od frontové linie. Ocitla se v několika pracovních táborech na území Německa, například v Gdaňsku a v Hamburku. Pracovala na stavbách a v muniční továrně. Byla svědkem úmrtí řady dívek, které s ní přijely v transportech. Nakonec byla převezena do koncentračního tábora Bergen-Belsen. Osvobození britskou armádou se dožila jen náhodou, protože v těch dnech právě prodělávala tyfus. Když se vrátila domů do Kolína, snažila se zjistit, co se stalo s jejími rodiči. Dozvěděla se, že oba zemřeli. Zůstala jí jen teta a dva příbuzní v zahraničí. Začala pracovat jako stenografka, vdala se, narodil se jí syn. Manžel po čtyřech letech zemřel na tuberkulózu. Vdala se podruhé a v roce 1968 po obsazení Československa sovětskými vojsky s manželem a synem emigrovala do Velké Británie, kde žila čtyřicet let. Erna Meissnerová zemřela 28. ledna 2021.