Miloš Rataj

* 1939

  • „Abychom se moc neskamarádili, jednou za dva tři měsíce byl vyhlášen nástup s osobními věcmi. To znamená, že jsme museli vzít do deky všechno z kavalce (deku, polštář), osobní věci (kartáček, mýdlo – velké zásoby jsem neměl)... a nástup! Četli celý seznam, baráky byly označené písmeny, světnice čísly. Například hlásili: ,Rataj z K3 na G6.‘ A už jsem se na světnici, kde jsem byl, nevrátil, šel jsem s úplně novými lidmi na G6. Znova jsme se pak dávali dohromady, poznávali... To nebylo moc příjemné, ale jinak se kontakty udržovaly, protože na pracovišti jsem byl pořád se stejnými lidmi.“

  • „Mě nic nemrzelo. Protože jsem byl mladý, známost jsem neměl, žádné závazky jsem neměl, dluhy jsem neměl a život před sebou, už jsem si plánoval, co bych všechno mohl dělat. Jenom mě mrzelo, že už nedokončím školu, protože jsem studoval obor, o kterém jsem si myslel, že mě může jedině bavit. Když jsem přišel mezi vězně do výkonu trestu a viděl jsem, jaký řád a jaké vztahy tam panují, říkal jsem si: ,Tohle je úplně jiná škola, tady budeš studovat úplně jiný obor.‘“

  • „Zavřeli mě na Silvestra 1958. Sestra měla v roce 1959 maturovat – nechali ji napsat maturitní písemky, pak dostala dopis, že se nemusí připravovat na ústní zkoušky, protože maturovat nebude, protože má bráchu zločince. Je zajímavé, že já jsem byl z fakulty vyloučen až po právoplatném vynesení rozsudku; kdežto u ní nečekali, až budu odsouzen, vyloučili ji a v učitelském věstníku na Slovensku vyšla zpráva, že nesmí maturovat na žádné střední škole na Slovensku. Maminka měla všechny sourozence v Čechách, takže jsme se přesunuli do Čech. Poprvé jsme se o tom radili při návštěvě v kriminále; tehdy jsem ještě nevěděl, kdy půjdu domů. Pochopitelně jsem s tím přesunem souhlasil. Měli jsme jít do Mladé Boleslavi; pak začínala fungovat svépomocná bytová družstva, takže jsme přesídlili k Horním Počernicím, kde jsem se ještě stihl zúčastnit výstavby bytu.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Nová Paka, 24.04.2015

    ()
    délka: 
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Nemrzelo mě nic, snad jen to, že už nedokončím školu

Miloš Rataj (dobová fotografie)
Miloš Rataj (dobová fotografie)
zdroj: Pamět Národa - Archiv

Miloš Rataj se narodil 13. července 1939 v Praze, vyrůstal však na Slovensku v podhůří Bílých Karpat. V dětství byl členem spolku Modrý kříž, fungujícího v rámci luteránské církve. Náboženskému životu se věnoval i jako vysokoškolský student a na Silvestra roku 1958 jej zatkli a uvěznili. Po vynesení rozsudku následujícího roku byl vyloučen ze studia veterinárního lékařství. Trest si odpykával v Příbrami na lágru Vojna, kde pracoval v řadách stavebního komanda. Vysvobození mu přinesla amnestie v roce 1960. Až do odchodu do důchodu pracoval ve stavebnictví; jako stavbyvedoucí byl vyslán na pětiletou pracovní stáž na Kubu. Po návratu z Kuby se přestěhoval do Nové Paky, kde žije dodnes.