Dušan Mlýnek

* 1934

  • „Otec padl při osvobození Místku. My jsme bydleli na křižovatce cest na Nový Jičín, Palkovice, na Frýdlant n. O., na Ostravu. A Němci ustupovali přes tu křižovatku a Rusi už byli u Mariánského kostela ve Frýdku, a tak se zacílili na tu křižovatku a my jsme tam zrovna bydleli. Dopadl nám šrapnel na dvůr a otec byl venku. Byl smrtelně zraněný. Přišel tam sice německý vojenský doktor, no ale... Chlapi chtěli, že ho přenesou přes frontu do frýdecké nemocnice, ale doktor říkal, že to je zbytečné. Do hodiny umřel.“

  • „My jsme se tak s několika kamarády, nelíbilo se nám to, takže jsme napsali nějaký ten letáček, nějaký ten nápis. Hodnotil to soud jako záškodnictví. Byli jsme nezkušení, mladí, tak na nás přišli brzo.“

  • „On se tak díval na mě a říkal: ,Jak to dopadlo s těma policajtama?‘ A já jsem říkal: ,S jakýma? Já nevím nic!‘ Tak mi to začal vyprávět: ,Vy jste odjeli, za dvě hodiny tam přijel anton, zelený autobus, pohraničníci, policajti se psy a samopaly. Začali tam běhat kolem té řeky: Kde jsou ti skauti!?‘ A že se jich vyptávali, ale oni mě nepíchli, říkali: ,No odešli pryč někde.‘ – ,A odkud byli?‘ Tak věděli, my jsme měli domovenky, řekli: ,Nevíme.‘ Neprozradili nás. Tak jsme to prožili, ale samozřejmě v té celé republice to bylo, že už jsme si museli dávat pozor, tak jsme potom začali jezdit na Slovensko. Jezdili jsme na Hron, do Slovenského ráje.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Místek, 02.07.2012

    (audio)
    délka: 01:38:24
    nahrávka pořízena v rámci projektu Skautské století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Byli jsme nezkušení, tak na nás hned přišli

Ivančena 1997.jpg (historic)
Dušan Mlýnek
zdroj: Dobová byla naskenována pamětníkem; Současné foto je ze skautISu

Dušan Mlýnek, skautskou přezdívkou Šaman, se narodil 24. prosince 1934 v Místku jako nejstarší ze čtyř sourozenců. Otec padl v květnu 1945 při osvobozovacích bojích o město. Po únoru 1948 se Dušan Mlýnek zapojil do tzv. protistátní činnosti a Státním soudem Praha byl v roce 1951 odeslán na dva roky do kriminálu za záškodnictví a spolčování proti republice. Po propuštění následovaly dva roky základní vojenské služby u PTP v Karviné. Po odchodu do civilu zůstal pracovat v hornictví a od roku 1962 působil jako profesionální báňský záchranář a podílel se na likvidaci mnoha důlních havárií a nehod. Členem Junáka je od roku 1945, je majitelem vůdcovského dekretu a absolvoval Beskydskou LŠ. V roce 1968 se podílel na obnově skautingu ve Frýdku-Místku a vedl 3. oddíl Místek. V roce 1970 nepřešel s oddílem do Pionýra, ale pokračoval v činnosti pod hlavičkou TOM až do roku 1978, kdy mu byla práce s mládeží zakázána. V listopadu 1989 obnovil činnost oddílu a v roce 1990 založil středisko Petra Bezruče v Místku. Na prvním okresním sněmu byl zvolen do funkce předsedy ORJ, současně vedl středisko i 3. oddíl. Byl členem správní rady Nadace Památník Ivančena a ve funkci hospodáře se podílel na rekonstrukci skautské mohyly. Pod jeho vedením se v roce 1991 chlapecká i dívčí hlídka stala vítězem okresního i krajského kola Svojsíkova závodu. V ústředním kole závodu chlapecká hlídka 3. oddílu Místek zvítězila. Organizoval letní tábory, při kterých s oddílem sjížděli řeky v Čechách i na Slovensku, tábořili v Beskydech, na Šumavě i ve Slovenském ráji. V současné době je činovníkem střediska Petra Bezruče ve Frýdku-Místku ve funkci hospodáře. Je ženatý od roku 1956 a s manželkou Marií vychovali tři děti. V současnosti se věnuje cykloputování a na kole projel mnohé oblasti Rakouska, Německa, Itálie, Švýcarska, Polska a Slovenska.