Jaroslav Kacálek

* 1931

  • „My na tom táboře jsme měli hlídky. A to ti můžu říct, že jsem měl jednou hlídku. Byla bouřka, blesky. Byl tam takový sloup, a jak blesky létaly pokaždé odjinud, ten sloup se začal pohybovat. Měl jsem čtrnáct let! Vzbudil jsem vedoucího Panenku, Láďu Teplého. Šli jsme zjistit, kdo tam stojí, a byl to jenom kůl, kolík, bývalé oplocení!!!“

  • „Samozřejmě kamarádšoft zůstal, stejně jsme chodili na výpravy, jen jako skauti. Na Spělkově, osmnáct kilometrů odtud [od Poličky], měli kluci, další generace, chatu Zlatý šíp, kterou si vybudovali. My jsme na tu chatu jezdili. Přátelství přežilo u posledních pár hrstek. Já jsem se tam potom oženil.“

  • „Dostali jsme se v pětačtyřicátém roce na žňový tábor do Badína. Po odchodu Němců nebyl nikdo, kdo by statek při žních obhospodařoval. Byl tam vyslán celý oddíl z Poličky, měli jsme tam postavené stany, žili jsme tam a pomáhali sedlákům při žních na poli.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Polička, 04.10.2011

    (audio)
    délka: 01:01:18
    nahrávka pořízena v rámci projektu Skautské století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Naberte si jablek, ale nepolámejte stromy

Jaroslav Kacálek
Jaroslav Kacálek
zdroj: Pamět národa - Archiv

Jaroslav Kacálek, zvaný Ká, se podílel na obnovení skautingu v Poličce po druhé světové válce. V letech 1945-1948 se účastnil tří skautských táborů, mj. na panství hraběte Belcrediho v Jimramově. Jako činovník a vůdce oddílu předával skautský majetek Socialistickému svazu mládeže po zákazu skautingu v roce 1948. Pracoval jako automechanik. V roce 1968 a 1989 se obnovování skautingu neúčastnil, ačkoli byl a je stále v kontaktu se skautskými přáteli a sledoval jejich tábory a aktivity.