
„Každý něco pro vlast, když je potřeba – bez váhání.“
Plukovník Petr Uruba se narodil v roce 1917 na Rusavě, moravské vesnici na Valašsku. Navštěvoval měšťanskou školu v Bystřici pod Hostýnem, kde se vyučil obchodním příručím. V roce 1935 nastoupil do leteckého učiliště v Prostějově, kde absolvoval pilotní výcvik. Po okupaci Československa v roce 1939 získal informace vznikajících československých ozbrojených jednotkách v Polsku, ilegálně tedy odcestoval do Krakova. Po pádu Polska následoval přesun do Francie po její porážce nakonec do Velké Británie. V Angli se Petr Uruba připojil k formující se 311. bombardovací peruti.
Posádka pana Uruby se po vypuštění pum při přeletu nad frazncouzským přístavem Boulogne sur Mer vracela na základnu. Došlo k několika chybám... špatný kurz, nedostatek paliva, rychlost. Letadlo bylo nuceno přistát v okupované části Francie. Následoval několikaletý pobyt v zajateckých lágrecí a stálá hrozba trestu srmti, Vysvobození americkou armádou přišlo 10. dubna 1945. Po návratu domu se Petr Uruba stal lektorem kurzů létání v Olomouci a Prostějově. Únorový převrat v roce 1948 pak znamenal rychlý konec jeho kariéry v Československé armádě, Petru Urubovi se podobně jako mnoha dalším západním veteránům nevyhnuly perzekuce v podobě vyhazovu z armády, nuceného vystěhování a trvalého dohledu státní bezpečnosti. V roce 1956 se mohla rodina mohla vrátit do Olomouce. Tam pan Uruba pracoval nejprve coby dělník ve slévárně, v šedesátých letech pak přišla částečná rehabilitace. Do důchodu odešel v roce 1971. Později byl zván na různé besedy do škol, kde zodpovídal dotazy studentům. Plukovník Petr Uruba zemřel 1. března 2009 ve věku 93 let.