„‚Nestřílej!‘ volal na mě. Prásk, prásk a hotovo. Co jiného! Kdyby byl v mé situaci, tak udělá to samé!“
Jan Bugel se narodil 23. srpna 1923 v Kalništi na Slovensku. V roce 1943 uposlechl povolávací rozkaz a nastoupil na povinnou vojnu do slovenské armády. Ve Zvolenu slouží jako spojka na útvaru a jako pucflek nejprve veliteli divize, později německému vojenskému dozoru na útvaru. V létě roku 1944 je rozkazem vyslán do Banské Bystrice, odkud má převést do hor k bunkrům koňské povozy naložené vojenským materiálem. Zde ho zastihuje vyhlášení Slovenského národního povstání. Čtyři dny působí na letišti Tri Duby, ve zvolenské kasárně působí u týlové služby ve skladu, ze kterého vydává civilistům během slovenské mobilizace výstroj a výzbroj. Účastní se například bitvy o Strečno. Během skomírajícího povstání dezertuje, je však dopaden u Popradu, zatčen německou patrolou a držen ve věznici v Sabinově. Uteče a přidá se ke slovenské domobraně u Prešova. Připojuje se k postupující československé armádě na východní frontě pod velením plk. Svobody, působí u polní policie, ‚čistí‘zákopy, zadržuje prchající Němce. Stává se velitelem jedné části sběrného tábora pro Němce. Po válce pracuje v pražské Tatrovce jako dělník, vstupuje do sociální demokracie. V šedesátých letech podepisuje službu vojáka z povolání a odjíždí do Pardubic na letiště, kde do důchodu pracuje jako velitel mobilizačního skladu.
