Jaromír Čížek

* 1924

  • „Když byly tyto průjmy, tak prostě nebyly žádné léky. Nic. Tak jsme jedli lžící lógr z kafe, které jsme tam dostávali. To byla vlastně nějaká melta. Tak jedině lógr jsme mohli. Riskovat to, že když na cestě [se vám chtělo odskočit – pozn. aut.], tak [jste si – pozn. aut.] musel odskočit na honem jenom vedle pochodujícího průvodu, průvod se nezastavil, esesák do vás šťoural a vy jste měl průjem. To byly takové hrozné trapasy.“

  • „To byl prvně bombardovaný alterbahnhof v Berlíně a to jsme se zachránili, že nás vyhnali o půl hodiny [dříve – pozn. aut.] nebo jak. Viděli jsme za námi, že se tam bombarduje, a my jsme byli na trati kus za Berlínem. Tak jsme dojeli dolů do Finsterwalde, tam nás vyložili na práci a tam jsme dělali do podzimu čtyřiačtyřicátého roku.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha - Písnice, 20.06.2013

    (audio)
    délka: 04:43:05
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Ale nechtěli vzít mě, chtěli vzít mého bratra, protože jsem byl ještě kluk

Jaromír Čížek, 1942
Jaromír Čížek, 1942
zdroj: archiv Jaromíra Čížka

Jaromír Čížek se narodil 17. června 1924 v Dolních Beřkovicích u Mělníka v tehdejším Československu. Vychodil obecnou a měšťanskou školu a poté nastoupil na Vyšší průmyslovou školu v Roudnici nad Labem. Dne 20. června 1942 byl zatčen v souvislosti s tzv. roudnickou perzekucí studentů, a jelikož se v době zatýkání nenalézal v prostorách školní budovy jako drtivá většina jeho spolužáků, přijeli si pro něj čeští četníci do Bechlína, kam se mezitím rodina odstěhovala. Spolu se spolužáky z průmyslové školy a se studenty roudnického gymnázia byl vězněn v Malé pevnosti Terezín za údajné osnování atentátu na Oberlehrera Alfreda Bauera, ředitele německé školy v Roudnici nad Labem. Pamětník pracoval na venkovních komandech, v Ústí nad Labem, v Lovosicích a na dalších místech. Ve dnech 26. nebo 27. listopadu 1942 byl z Malé pevnosti propuštěn, ale musel se hlásit na kladenském gestapu, které ho poslalo na nucené nasazení do Hněvic u Roudnice nad Labem. Od prosince 1943 do 5. května 1945 byl nuceně nasazen v Berlíně, ve Finsterwalde (u města Cottbus) a nakonec v Davli. Dne 5. května 1945 odjel do Prahy, kde se v Chuchli setkal s Ruskou osvobozeneckou armádou, se kterou se spojil a postupoval na Dobříš. V květnu 1945 působil spolu s ostatními spolužáky v Revoluční národní gardě v Ústí nad Labem a po ustanovení průmyslové školy v témže městě začal znovu navštěvovat střední školu. Po dokončení průmyslovky pracoval jako strojař-konstruktér v Ústí nad Labem, v Brodcích nad Sázavou a v Praze a poté ve Výzkumném ústavu práškové metalurgie a v klenotnictví. Pracoval i jako tajemník Národního výboru v Praze-Písnici. Tam také v roce 2016 žil.