Marie Zykmundová

„Museli zůstat v tom určitém bydlišti v té Zlaté Olešnici z toho důvodu, že měli zakázaný vlastně návrat do toho původního bydliště, ani nemohli jet na návštěvu, ani prostě nic. Museli zůstat pouze v té Zlaté Olešnici. Takže za nějaký čas moje mami napsala dopis prezidentu na okresní národní výbor, jestli by nebylo možné, aby se mohli přistěhovat k té své rodině. To jim bylo vyhověno, takže oni se přistěhovali a následující roky se pohybovali na okrajích toho okresu, dovnitř zpátky nemohli, nesměli a pracovali v různých vesnicích jako krmiči dobytka. Pak opět mami napsala prezidentu republiky, tenkrát to byl prezident Zápotocký, jestli by jim neumožnil, aby mohli navštěvovat svoji rodinu v tom zakázanému okrese. Tomu bylo teda vyhověno, takže to pro ně byla přece jenom určitá úleva.“

„Ovšem byl v JZD pouze jenom do druhého dne a místní organizace KSČ prosadila, že otce odvezla Státní bezpečnost a byl odsouzen. A vlastně veškerý majetek byl zabaven. On ještě před tím polovinu toho hospodářství dal matce, jí polovina teoreticky zůstala, nicméně byla zabavena i její polovina. Otec musel zaplatit ještě peněžní pokutu dosti vysokou. Byl souzen. Původně ta místní organizace KSČ požadovala, aby byl na náměstí uspořádán takzvaný monstrproces, kde tedy soudili ty kulaky za účasti široké veřejnosti. Nakonec se podařilo, že se to všechno odehrálo v soudní budově.“