Georgios Muratidis

* 1936

  • „Žádný velký komunista nebyl, byli zloději. Já jsem byl ve straně, já jsem dělal předsedu strany tady v naší organizaci, řecké. Třicet roků ve Zlatých Horách. Mně bylo pětadvacet a už jsem byl předsedou strany. Některým starým se to nelíbilo, ale nemohli nic. Já jsem pracoval dobře, já jsem byl – musel být – příkladem a tak dál a tak dál, že. A být ve straně, v naší straně tenkrát, byla oběť, ne zisk. Dávals tam peníze, nic neměls, žádnou funkci nikde. Schůzi jsme dělali odpoledne, jak jsme měli volno. Proto já když oni někdy mluví, sedíme v hospodě a říkám, jo, já jsem byl, ale já jsem dával, já jsem nebrával.“

  • „V šestapadesátém se to poprvé rozštěpilo. Já jsem byl mladý člověk, jsem to nepoznal. (…) Rodiče, táta můj, mu to mrzelo. On nebyl ve straně, táta. On byl levicově orientovaný člověk celý život, ale nebyl ve straně. On říkal, to je špatné, to je špatné, to je špatné. (…) Fandil Zachariadisovi, protože to bylo jeho. A potom samozřejmě jak přišlo to druhé, v osmašedesátém, v lednu tady i u nás bylo dvanácté plenární zasedání – rozštěpení. Už jsem byl ve straně a teď samozřejmě my jsme, já jsem to bral tak, že tenkrát někde někdo se musí opřít o někoho. A já říkám, „dobře“. Já jsem měl švagra, už je nebožtík, on byl z druhé strany. Ale my jsme se nehádali. A oni mu říkali, „řekni Jurovi, ať přejde k nám“, esoteriko se říkalo tenkrát. (…) Já říkám, „Christo, ne. Půjdeme, dobře, tam a kde budou ty základy?“ My jsme viděli Sovětský svaz, že, tam je ta síla. I když se to dělalo špatně, ale byla síla, bylo kde se opřít. Tak jsem to bral já, tenkrát. Jestli dobře nebo špatně, špatně jsme to brali všeci. I jedni i druhý jsme dělali špatnou politiku. Ne. A nakonec tam, kde jsem byl já, to zvítězilo, protože pomalu ty lidi (…) přešli."

  • Georgios Muratidis odešel z Řecka ve dvanácti letech a v roce 1948 se dostal Rumunska: „V Rumunsku nás ubytovali v nejlepších hotelích, které byly volné. My jsme je ale zničili. Pamatuji si, jak tam byly takové malé kachličky, které jsme jako děti vytahovali a hráli si s nimi. A oni nás nechali.“

  • Dvanáctiletý Georgios Muratidis se po odchodu z Řecka dostal nejprve do Albánie: „Bydleli jsme v barákách v Dirrachiu [Durëss], což je blízko u moře. Každé ráno nám zaveleli: ‚Do moře!‘ a tam jsme se umývali. Tam jsem viděl moře poprvé. Stejně tak jsem tam poprvé viděl i elektrické světlo, protože jsme v horách v Řecku elektřinu ještě neměli. Pořád jsme se tomu divili a neustále jsme rozsvěcovali a zhasínali.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Zlaté Hory, 20.06.2010

    (audio)
    délka: 01:24:28
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Ve straně jsem byl, ale já jsem dával a ne bral

Muratidis Georgios
Muratidis Georgios
zdroj: Pořízena během natáčení

Georgios Muratidis se narodil v roce 1936 v severním Řecku v rodině ze sedmi dětmi. Do Československa, kde již v řecké komunitě žili jeho rodiče, se dostal až coby teenager z rumunských dětských domovů. Přestože vzdělání absolvoval v Rumunsku, kde se vyučil soustružníkem, v Československu se stal mistrem v podniku Velamos. Byl aktivním členem Komunistické strany Řecka. V současné době je předsedou řecké obce ve Zlatých Horách.