Marie Königová

* 1931

  • "Bylo to hrozné. Tatínek nebyl zavřený, ale byl ve vyšetřovací vazbě, protože měl ty motocykly. Auta neměl, pouze měl nějaké své auto. A oba bratry, Karla Šulce a Augustina Šulce, oba je vyšetřovali a byli tam několik měsíců, na Pankráci. Brácha byl u "pétépáků". Protože byl ve 3. ročníku na technice a protože byl buržoazní dítě, protože se narodil tatínkovi a mamince, tak ho vyhodili a dali ho k "pétépákům". Takže to byl další průšvih. Zároveň zemřel průhonický dědeček, tatínek mé maminky, také v tom padesátém roce. Takže mu ani nemohl jít tatínek na pohřeb, protože byl zavřený. Ve vyšetřovací vazbě byl asi 8 měsíců. Ale měl právníka a ten právník zjistil, že oni totiž čekali, že tam budou nějaké miliony v tom obchodě. A otec vždycky říkal, že se ptali: "A kde jsou ty miliony?" A on říkal, že ty jsou v tom obchodě. A oni říkali: "Kde jsou?" A hledali v těch šuplatech ti esenbáci. A on říkal: "No,to je v tom krámě!" Protože tam byly ty motocykly nakoupené, kola nakoupené, stroje, atd."

  • "Zažila jsem jednu věc, když jsem byla ještě tenkrát malá. Naši spali v manželské ložnici a já jsem ležela v nohách. Tam jsem měla gauč. Měla jsem vždycky lehounký spánek. Když jsem usnula a někdo se pohnul, tak jsem se vždy vzbudila. Najednou tam vlezli esesáci, v noci, samozřejmě, jako vždycky. Vlítli do pokoje, asi do všech pokojů, pak se vystřídali, hledali někoho v tom centru Prahy a rozsvítili v předsíni. Ale tatínek tam skočil a zhasnul. Protože muselo být zatemnění a on se bál, takové, aby nebylo vidět. Čili ten esesák ho mohl klidně zastřelit, protože to vypadalo, že ho tam nechce pustit. A já jsem spala jako dudek. A to nikdo nepochopí, že já v tomto binci, protože maminka tam byla, kluci tam byli a já jsem jim v těch nohách spala. Jestli to byla nějaká apriorní starost nebo něco, já jsem se poprvé v životě nevzbudila. A naši byli vykulení, zatemnili, ti Němci tam lítali, nic nenašli, práskli za sebou dveřmi a šli někam dál."

  • "To už bylo 8. května 1945. Tam (na Staroměstském náměstí) byly už davy lidí, děvčata v krojích, radost velikánská, že už je po válce. Ono už mělo být po válce, všechny papíry byly už podepsané. Ale oni stejně ještě vraždili dál a dál, ti Němci, ti esesáci zejména. Byl tam bratr s kamarádem, byli na tom náměstí a dívali se, jestli najdou toho tatínka. Najednou se ozvala taková salva, nevím, co to bylo za zbraň, kterou měl esesák, který byl v té týnské věži nahoře. Ostřelovač, který to (náměstí) tou zbraní pokropil, to lidstvo, které tam bylo. Všichni padli na zem, my také samozřejmě. Nám se nic nestalo, pár lidí tam padlo nebo byli zraněni. A v tu chvíli tam přijeli Rusáci, to bylo jak z divadla. Rusáci zaprášení, jak jsme je znali na těch tancích. Přijeli a otočili tím směrem to dělo, věděli odkud bylo stříleno a odstřelili tu špičku Týnského chrámu, který byl dlouho neopravený."

  • Celé nahrávky
  • 1

    ?, 04.11.2015

    (audio)
    délka: 01:29:36
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
  • 2

    Praha 10, byt pamětnice, 03.05.2017

    (audio)
    délka: 02:19:05
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Člověk by měl být poctivý, statečný a silný

Marie Königová - natáčení 2017
Marie Königová - natáčení 2017
zdroj: Jan Holík

Marie Königová se narodila v Praze 6. srpna 1931. Jejím dědečkem byl známý průhonický lékař MUDr. Balcar a její otec byl Augustin Šulc, známý pražský podnikatel a dovozce motocyklů zn. BSA z anglického Birminghamu. Po nástupu komunistů k moci byla rodina perzekuována a otec byl protiprávně uvězněn. Marii nebylo umožněno studovat lékařskou fakultu, v roce 1952 nastoupila tedy ke studiu na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Po absolvování vysoké školy pracovala po boku doc. Svobody jako programátorka ve Výzkumném ústavu matematických strojů a dále v Ústavu pro jazyk český. I přesto, že odmítla opakovaně vstup do komunistické strany, ve svém oboru dosáhla vynikajících výsledků. V roce 1976 získala titul PhDr. na Filosofické fakultě UK a v roce 1989 absolvovala stáž na univerzitě v Torontu. je autorkou mnoha odborných publikací. Ve svém oboru pracovala ve významných funkcích až do roku 2003, kdy odešla do penze. Byla vdaná a má 3 děti. K jejím zálibám patří sport, cvičení a lyžování. V současné době žije v kruhu své rozvětvené rodiny v Praze 10.