jan.blazek@postbellum.cz
Jan Blažek
Články (33)
stránka 2 / 4
Film „Charta 77 a pomoc ze severu“. I díky Skandinávcům se Češi usmívají
V lednu 1977 bylo zveřejněno Prohlášení Charty 77. V zahraničí rezonovalo mimo jiné ve Skandinávii a skupiny nadšenců začaly odtamtud disidenty podporovat. Jak? A co je tomu vedlo? Podívejte se na nový filmový sestřih pořízený z materiálů sbírky Paměť národa.
Film o arménských disidentech za dob SSSR. Touha po nezávislosti hoří dál
Arménští partneři Paměti národa natáčejí s pamětníky arménského boje za demokracii a osvobození země od nadvlády SSSR. Vznikl krátký film, který je vzkazem i pro české publikum. V době, kdy se Jerevan opět pokouší o nezávislost na Moskvě, je nečekaně aktuální.
„Zabránit etnické čistce je zodpovědností celého mezinárodního společenství“
Arménská spisovatelka a historička z Jerevanu Lusine Kharatyan mluví o uprchlících z Náhorního Karabachu a kontextu tamního konfliktu. Vysvětluje, co nám o bývalém SSSR říká orální historie a uvažuje o budoucnosti vztahů Arménie s Ruskem a se Západem.
„Pro co jsme žili, už neplatí.“ Arméni ztrácejí Náhorní Karabach a bolí je to
V Náhorním Karabachu žijí Arméni, vládnout mu ale bude Ázerbájdžán. Region je přitom alfou a omegou arménské národní identity. Proč a odkdy? A jak to souvisí s Ruskem? Co oblast vyléčí? Svědci a pamětníci promlouvají na stránkách Memory of Nations, Paměť národa.
Sever pomáhal našim disidentům aneb Vikingové proti totalitě
„Pro československý disent a demokracii jsem dobrovolničil asi osm hodin týdně po dobu téměř osmi let,“ říká knihovník Frode Bakken z Norska. Co všechno Skandinávci v Československu dělali a co tím riskovali?
Věřili jsme, že díky našim důkazům o nelegálnosti „referenda“ něco změníme
Před devíti lety Rusové po takzvaném referendu zahájili proces rusizace Krymu. Mariia Sulialina ono hlasování dokumentovala a nyní zaznamenává, co se děje za války na Ukrajině. V budoucnu totiž nesmí být pochyb o páchaných zločinech proti lidskosti.
„Kaprál z Čech“ na vrcholu moci. Ukřičený nacista Adolf se stal kancléřem
Hitler se před devadesáti lety stal v Německu politickou špičkou. Proč mu tehdy říkal německý prezident „kaprál z Čech“? Měl jeho kult mezi českými Němci velký ohlas? A proč jeho taktika uchopení moci rezonovala mezi Čechy i po válce?
Dva osudy žen z porodnice v Podolí. Pod sálovými světly plnily své poslání
Jak se cítila sestřička Kristýna, když jí vrchní, sama prý vystudovaná „přes stranu a vládu“, nepovolila vysněné studium psychologie? Jak se cítila Raja, budoucí lékařka, když po válce doháněla střední a musela přespávat po nádražích? Třeba pomáhaly na svět i vám.
Radní v Krnově blufovali? Díky sudům s petrolejem synagoga v roce 1938 neshořela
Jako zázrakem přečkala nacistické řádění a Křišťálovou noc. Roku 1942 zažila deportace místních Židů, pochod smrti osvětimských vězňů a pak i poválečné utrpení německých civilistů. A dnes tu stojí doklad současného usmiřování, pomník „hladového pochodu“ Němců.
Kreml se zdál ledový a mocný. Ale zvolil jsem svobodu a strach mě opustil
Ceny Paměti národa letos poprvé putovaly i na Ukrajinu. Jedním z laureátů byl pan Myroslav Marynovyč, někdejší disident a dlouholetý politický vězeň, v současnosti prorektor Ukrajinské katolické univerzity ve Lvově.
- Předchozí stránka
- Stránka 1
- Aktuální stránka 2
- Stránka 3
- Stránka 4
- Následující stránka