Následující text není historickou studií. Jedná se o převyprávění pamětníkových životních osudů na základě jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Vyprávění zpracovali externí spolupracovníci Paměti národa. V některých případech jsou při zpracování medailonu využity materiály zpřístupněné Archivem bezpečnostních složek (ABS), Státními okresními archivy (SOA), Národním archivem (NA), či jinými institucemi. Užíváme je pouze jako doplněk pamětníkova svědectví. Citované strany svazků jsou uloženy v sekci Dodatečné materiály.

Pokud máte k textu připomínky nebo jej chcete doplnit, kontaktujte prosím šéfredaktora Paměti národa. (michal.smid@ustrcr.cz)

Nikolaos Dumalas (* 1942)

Srdce je v Řecku, ale mozek a rozum v Česku

  • narozen 6. srpna 1942 v severozápadním Řecku

  • v roce 1947 prchl s matkou do Bulkesu, otec zemřel v občanské válce

  • do Československa přijel v dětském transportu na jaře 1948

  • do roku 1956 byl umístěn v několika dětských domovech

  • v roce 1965 ukončil studia na Vysoké škole zemědělské v Praze

  • v roce 1969 se oženil s Češkou a přestěhoval se do Prahy, kde žije dodnes

  • celý život byl zaměstnán v zemědělství

Nikolaos Dumalas – resumé

Nikolaos Dumalas se narodil 6. srpna 1942 ve vesnici Anidro na severozápadě Řecka. V roce 1948 byl v jugoslávském Bulkesu, kam uprchl s matkou o rok dříve, zařazen do dětského transportu do ČSR. Jeho otec padl v občanské válce a matka přicestovala za synem v roce 1949. Nikolaos Dumalas vyrůstal v několika dětských domovech a v roce 1956 nastoupil na zemědělskou školu v Kadani. Následovala Vysoká škola zemědělská v Praze, kterou ukončil v roce 1965. Během svého života pracoval v JZD Štědrá a pak také v Praze na Pražském státním statku. V roce 1969 se oženil s Češkou a přestěhoval se natrvalo do Prahy. V současné době pracuje na řeckém velvyslanectví. Do Řecka se za posledních dvacet let vrátil na návštěvu několikrát. O trvalém přestěhování uvažoval jako mladý, později už rozhodně ne. Repatrioval se pouze bratr. Doma se Nikolaos Dumalas cítí v Praze. Přesto se nikdy nevzdal řeckého občanství a ani o tom neuvažuje. Podle svých slov se v Řecku cítí jako cizinec, avšak srdce tam stále zůstává.

 

 

© Všechna práva vycházejí z práv projektu: Sixty Years After. Memory of Greek Civil War Refugees in Czechoslovakia, 1949-2009

  • Příbeh pamětníka v rámci projektu Sixty Years After. Memory of Greek Civil War Refugees in Czechoslovakia, 1949-2009 (Lucie Kadlecová)