Únor 1948 patří k nejdůležitějším mezníkům našich novodobých dějin. Byl vyvrcholením procesu, jenž započal už v roce 1945 a skládal se z celého řetězce navzájem podmíněných a propojených událostí, snah KSČ o získání moci a velmocenských zásahů do Československé zahraniční politiky (odmítnutí Marshallova plánu na příkaz Moskvy). Komunistická strana se od počátku, tj. minimálně od roku 1945, snažila vytvořit podmínky, jež by ji umožnily strhnout na sebe veškerou moc ve státě. Tomu přizpůsobila i svojí vnitřní a zahraniční politiku, tzn. snaha získat agenty a spolupracovníky v jiných stranách, rozbít Národní frontu v daném složení a dosadit do ní nové složky, postupně infiltrovat a ovládnout bezpečnostní aparát (tajné služby, SNB, armádu). Komunistický ministr vnitra Nosek obsazoval postupně všechna důležitá místa v bezpečnostním aparátu členy KSČ. Podobná situace panovala i v armádě, kde tyto akce řídil Bedřich Reicin. Roku 1946 zřídilo vedení KSČ zvláštní oddělení, které verbovalo spolupracovníky v ostatních stranách a získávalo od nich informace a dávalo jim pokyny jak ovlivňovat politiku svých stran ve prospěch politiky KSČ. Úsilí komunistů nahrávaly vnitřní poměry v Československu, které v plné míře zcela neodpovídaly poměrům v zavedených demokraciích (systém pouhých čtyř stran, jiné nebyly povoleny, nejistá bezpečností situace v pohraničí po obou odsunech, divokém i „řádném“, řádění tzv. revolučních gard v pohraničí a rozsáhlé rabování zde zanechaného majetku), i sympatie velké části československé společnosti vůči levici. Svojí populistickou politikou a neustálým vyvoláváním sporů s jinými politickými stranami destabilizovala KSČ politickou situaci v Československu. Počátkem roku 1948 již byla politická situace zcela vyhrocena. Krize začala 20. 2. 1948. Na protest proti personálním změnám ministra Noska v SNB a kterými se předseda vlády K. Gottwald odmítl zabývat, podalo 13 nekomunistických členů vlády, z celkem 28, do rukou prezidenta demisi. O svém kroku prezidenta předem neinformovali ani si nezajistili podporu sociálních demokratů a nestranických ministrů L. Svobody (ve skutečnosti tento muž stál na straně komunistů) a J. Masaryka, jenž demisi odmítl. Politická krize trvala pět dní a byla vyplněna sérii dramatických událostí, na jejichž konci byl pád vlády a převzetí moci komunistickou stranou. Během té doby byl prezident E. Beneš vystaven nátlaku komunistů i představitelů a zástupců dělnického hnutí a odborů. Byli zatýkáni představitelé nekomunistických stran a nepohodlné osoby a prováděny prohlídky v sekretariátech nekomunistických stran, ozbrojovány Lidové milice a svolávány demonstrace (24. 2. 1948 proběhla generální stávka), vznikají tzv. akční výbory, které „čistí“ závody, úřady a školy od nekomunistů a jsou zastaveny první nekomunistické noviny (Svobodné slovo), nad jinými přebrala KSČ kontrolu (Lidová demokracie). Nejvyšší představitelé nekomunistických stran se v průběhu krize chovali naprosto diletantsky a nezodpovědně. Jediným viditelným odporem vůči chování komunistů byla demonstrace asi 5 000 studentů, učitelů a novinářů, kterým se i přes odpor Lidovým milicí a komunisty ovládaných bezpečnostních složek podařilo dojít až na pražský hrad, aby vyjádřili prezidentovi svoji účast a podporu. Ten je však nepřijal. Za účast v tomto pochodu byli mnozí z nich zatčeni a perzekuováni. 25. 2. 1948 přijal prezident Beneš demisi nekomunistických ministrů. Dle tehdejších zákonů nemusel Gottwald rozpustit vládu, ale mohl odstoupivší ministry nahradit jinými osobami, což také učinil. Čistky a zatýkání pokračovaly i v následujících dnech a týdnech. Cesta k nastolení totalitního komunistického režimu byla otevřena.
Před spuštěním železné opony - 1946 - 1949 (288) Padesátá léta - 1948 - 1959 (398)
narozen 19. 3. 1917 ve Velehradě na Uherskohradišťsku po okupaci Československa hitlerovským Německem se zapojil do práce odbojové organizace Obrana národa v roce 1940 utekl ze země, přes Sýrii se dostal do Francie, kde se rodila exilová československá armáda ... 
narozen 11. ledna 1916 v Brandýse nad Labem v rodině železničáře absolvoval gymnázium v Kyjově, studia medicíny v Brně nedokončil kvůli uzavření českých vysokých škol v roce 1939 na přelomu let 1939 a 1940 utekl z protektorátu přes Balkán na Blízký východ, poté ...
narozen 30. prosince 1932 v Postřelmově s kamarádem založil protikomunistickou odbojovou skupinu Expres přepadávali místní komunistické funkcionáře a tiskli protistátní letáky dne 13. dubna 1951 byl zatčen v listopadu 1951 byl v Brně odsouzen na 15 let za ...
narozena v roce 1922 ve Verměřovicích v 50. letech politický vězeň v dospívání se po setkání se Schönstattským hnutím rozhodla, že vstoupí do řádu Mariiných sester v roce 1948 se vrátila ze zahraničí a spolu se sestrami začala v Československu Schönstattské ...
narodila se 7. listopadu 1933 dcera hrdiny odboje Josefa Mašína, sestra bratrů Mašínových po útěku bratrů 1953 a zatčení a smrti matky přišla o rodinu na měsíc zatčena, po celý život perzekvována získala pouze práci myčky laboratorního skla zklamaná ...
12. 2. 1932 narozen v Morašicích (u Litomyšle) 1943-1950 studium na Státním reálném gymnáziu v Litomyšli v létě 1949 se zapojil do aktivit studentské skupiny ATA v Litomyšli den před maturitou vyloučen ze školy na základě podezření z tzv. protistátní činnosti ...
politický vězeň narozený 12. dubna 1932 v Heřmanicích u Nové Paky za války s kamarády založili ilegální junácký oddíl po válce se jako již oficiální skauti střetávali s levicovou novopackou bojůvkou po únoru 1948 se zapojil do ilegální činnosti skautské skupiny ...
narozen 8. září 1918 v Bělehradě otec majitelem významné dopravní firmy Mellion & spol., rodiče a bratr nepřežili holocaust v září 1939 emigrace do Velké Británie, během bombardování Anglie pracoval jako řidič sanitky ve Warringtonu, oženil se s Angličankou ...
politický vězeň, který se narodil 4. listopadu 1932 v Litomyšli pochází z rodiny významného litomyšlského hudebníka a faráře CČSH Jaromíra Metyše v roce 1949 jako mladistvý zatčen a následně v říjnu 1950 odsouzen s dalšími 23 převážně skauty v procesu „Stříteský ...
narozen 7. října roku 1926 ve Dvoře Králové nad Labem v roce 1944 nasazen k oddílům „Technische Nothilfe“ po válce se stal vojenským pilotem, ale kvůli svým protikomunistickým postojům byl v listopadu roku 1948 vyhozen z armády v noci z 12. na 13. května 1949 ...
