Únor 1948 patří k nejdůležitějším mezníkům našich novodobých dějin. Byl vyvrcholením procesu, jenž započal už v roce 1945 a skládal se z celého řetězce navzájem podmíněných a propojených událostí, snah KSČ o získání moci a velmocenských zásahů do Československé zahraniční politiky (odmítnutí Marshallova plánu na příkaz Moskvy). Komunistická strana se od počátku, tj. minimálně od roku 1945, snažila vytvořit podmínky, jež by ji umožnily strhnout na sebe veškerou moc ve státě. Tomu přizpůsobila i svojí vnitřní a zahraniční politiku, tzn. snaha získat agenty a spolupracovníky v jiných stranách, rozbít Národní frontu v daném složení a dosadit do ní nové složky, postupně infiltrovat a ovládnout bezpečnostní aparát (tajné služby, SNB, armádu). Komunistický ministr vnitra Nosek obsazoval postupně všechna důležitá místa v bezpečnostním aparátu členy KSČ. Podobná situace panovala i v armádě, kde tyto akce řídil Bedřich Reicin. Roku 1946 zřídilo vedení KSČ zvláštní oddělení, které verbovalo spolupracovníky v ostatních stranách a získávalo od nich informace a dávalo jim pokyny jak ovlivňovat politiku svých stran ve prospěch politiky KSČ. Úsilí komunistů nahrávaly vnitřní poměry v Československu, které v plné míře zcela neodpovídaly poměrům v zavedených demokraciích (systém pouhých čtyř stran, jiné nebyly povoleny, nejistá bezpečností situace v pohraničí po obou odsunech, divokém i „řádném“, řádění tzv. revolučních gard v pohraničí a rozsáhlé rabování zde zanechaného majetku), i sympatie velké části československé společnosti vůči levici. Svojí populistickou politikou a neustálým vyvoláváním sporů s jinými politickými stranami destabilizovala KSČ politickou situaci v Československu. Počátkem roku 1948 již byla politická situace zcela vyhrocena. Krize začala 20. 2. 1948. Na protest proti personálním změnám ministra Noska v SNB a kterými se předseda vlády K. Gottwald odmítl zabývat, podalo 13 nekomunistických členů vlády, z celkem 28, do rukou prezidenta demisi. O svém kroku prezidenta předem neinformovali ani si nezajistili podporu sociálních demokratů a nestranických ministrů L. Svobody (ve skutečnosti tento muž stál na straně komunistů) a J. Masaryka, jenž demisi odmítl. Politická krize trvala pět dní a byla vyplněna sérii dramatických událostí, na jejichž konci byl pád vlády a převzetí moci komunistickou stranou. Během té doby byl prezident E. Beneš vystaven nátlaku komunistů i představitelů a zástupců dělnického hnutí a odborů. Byli zatýkáni představitelé nekomunistických stran a nepohodlné osoby a prováděny prohlídky v sekretariátech nekomunistických stran, ozbrojovány Lidové milice a svolávány demonstrace (24. 2. 1948 proběhla generální stávka), vznikají tzv. akční výbory, které „čistí“ závody, úřady a školy od nekomunistů a jsou zastaveny první nekomunistické noviny (Svobodné slovo), nad jinými přebrala KSČ kontrolu (Lidová demokracie). Nejvyšší představitelé nekomunistických stran se v průběhu krize chovali naprosto diletantsky a nezodpovědně. Jediným viditelným odporem vůči chování komunistů byla demonstrace asi 5 000 studentů, učitelů a novinářů, kterým se i přes odpor Lidovým milicí a komunisty ovládaných bezpečnostních složek podařilo dojít až na pražský hrad, aby vyjádřili prezidentovi svoji účast a podporu. Ten je však nepřijal. Za účast v tomto pochodu byli mnozí z nich zatčeni a perzekuováni. 25. 2. 1948 přijal prezident Beneš demisi nekomunistických ministrů. Dle tehdejších zákonů nemusel Gottwald rozpustit vládu, ale mohl odstoupivší ministry nahradit jinými osobami, což také učinil. Čistky a zatýkání pokračovaly i v následujících dnech a týdnech. Cesta k nastolení totalitního komunistického režimu byla otevřena.
Před spuštěním železné opony - 1946 - 1949 (288) Padesátá léta - 1948 - 1959 (398)
politický vězeň a římskokatolický kněz narozený 7. ledna 1924 v Praze otec Bohumil byl stavitel, matka Anastázie zemřela v jeho jedenácti letech na tuberkulózu gymnaziální studia absolvoval v Praze v době okupace ČSR od roku 1942 studoval teologii v pražském ... 
narozena v roce 1928 v České Lípě, dětství a mládí prožila v Praze–Karlíně mladší sestra Margit Rytířové (Schneiderové) na konci května 1939 spolu se sestrou odjely dětským transportem do Británie spolu se sestrou žily v hrabství Herefordshire, izolovaně od ...
13. 7. 1935 narozen v Praze 1949 členem ilegální skautské skupiny 1952 poprvé odsouzen na 6 měsíců nepodmíněně 1954 zatčen a odsouzen za velezradu na 10 let odnětí svobody 1954–1960 vězněn v lágrech Nikolaj a Rovnost (Jáchymov), zde se věnuje zpravodajské ...
narodila sa 5. 8. 1917 v Kežmarku v roku 1940 sa ako 24 ročná vydala za kapitána Alexandra Kordu, dôstojníka z povolania od roku 1945 pôsobil ako dôstojník vo vojenskej akadémii v Hraniciach na Morave v máji 1949 ho zatkli, podrobili brutálnemu výsluchu a ...
narozen 3. listopadu 1932 člen Svazu brannosti, po jeho zrušení si uschoval zbraně pro případ ozbrojeného povstání či revoluce roku 1951 byl spolu se svými přáteli zatčen, o rok později odsouzen k 22 letům vězení, propuštěn v roce 1962 byl vězněn ve Valdicích, ...
narozen 24. února 1931 v Hradci Králové, od mládí se aktivně účastnil skautského hnutí po komunistickém převratu v únoru 1948 se stal jednou z mnoha obětí likvidace skautingu, zatčen byl 29. září 1950 strávil půl roku ve vyšetřovací vazbě StB, v březnu 1951 byl ...
narodil se 23. 4. 1927 v Horinčevu na Podkarpatské Rusi dětství v jižních Čechách a v Praze po válce studium PF UK a publikování v časopise Vývoj po únoru 1948 emigrace 1951–1973 redaktorem Rádia Svobodná Evropa odchod do USA, studium knihovnictví ...
narozen českým rodičům v Rusku ve 30. letech žil v slovensko-maďarském pohraničí po okupaci spolupracoval při převádění na maďarských hranicích balkánskou cestou utekl do Palestiny boje v Sýrii a u Tobruku výcvik v Kanadě v roce 1944, stal se ...
narozen 20. února 1927 ve Spišské Nové Vsi na Slovensku, po vyhlášení samostatnosti Slovenska v roce 1939 rodina odešla do Brna během druhé světové války byl krátce pracovně nasazen v protektorátu po únoru 1948 se zapojil do protikomunistické odbojové skupiny, ...
politický vězeň narozený 16. listopadu 1925 v Semicích u Písku pochází z vesnických malorolnických poměrů v únoru 1948 na vojně, v květnu se pokusil o útěk do zahraničí během útěku na hranicích zatčen, vyšetřován na různých místech OBZ Státním soudem v Praze ...
