Únor 1948 patří k nejdůležitějším mezníkům našich novodobých dějin. Byl vyvrcholením procesu, jenž započal už v roce 1945 a skládal se z celého řetězce navzájem podmíněných a propojených událostí, snah KSČ o získání moci a velmocenských zásahů do Československé zahraniční politiky (odmítnutí Marshallova plánu na příkaz Moskvy). Komunistická strana se od počátku, tj. minimálně od roku 1945, snažila vytvořit podmínky, jež by ji umožnily strhnout na sebe veškerou moc ve státě. Tomu přizpůsobila i svojí vnitřní a zahraniční politiku, tzn. snaha získat agenty a spolupracovníky v jiných stranách, rozbít Národní frontu v daném složení a dosadit do ní nové složky, postupně infiltrovat a ovládnout bezpečnostní aparát (tajné služby, SNB, armádu). Komunistický ministr vnitra Nosek obsazoval postupně všechna důležitá místa v bezpečnostním aparátu členy KSČ. Podobná situace panovala i v armádě, kde tyto akce řídil Bedřich Reicin. Roku 1946 zřídilo vedení KSČ zvláštní oddělení, které verbovalo spolupracovníky v ostatních stranách a získávalo od nich informace a dávalo jim pokyny jak ovlivňovat politiku svých stran ve prospěch politiky KSČ. Úsilí komunistů nahrávaly vnitřní poměry v Československu, které v plné míře zcela neodpovídaly poměrům v zavedených demokraciích (systém pouhých čtyř stran, jiné nebyly povoleny, nejistá bezpečností situace v pohraničí po obou odsunech, divokém i „řádném“, řádění tzv. revolučních gard v pohraničí a rozsáhlé rabování zde zanechaného majetku), i sympatie velké části československé společnosti vůči levici. Svojí populistickou politikou a neustálým vyvoláváním sporů s jinými politickými stranami destabilizovala KSČ politickou situaci v Československu. Počátkem roku 1948 již byla politická situace zcela vyhrocena. Krize začala 20. 2. 1948. Na protest proti personálním změnám ministra Noska v SNB a kterými se předseda vlády K. Gottwald odmítl zabývat, podalo 13 nekomunistických členů vlády, z celkem 28, do rukou prezidenta demisi. O svém kroku prezidenta předem neinformovali ani si nezajistili podporu sociálních demokratů a nestranických ministrů L. Svobody (ve skutečnosti tento muž stál na straně komunistů) a J. Masaryka, jenž demisi odmítl. Politická krize trvala pět dní a byla vyplněna sérii dramatických událostí, na jejichž konci byl pád vlády a převzetí moci komunistickou stranou. Během té doby byl prezident E. Beneš vystaven nátlaku komunistů i představitelů a zástupců dělnického hnutí a odborů. Byli zatýkáni představitelé nekomunistických stran a nepohodlné osoby a prováděny prohlídky v sekretariátech nekomunistických stran, ozbrojovány Lidové milice a svolávány demonstrace (24. 2. 1948 proběhla generální stávka), vznikají tzv. akční výbory, které „čistí“ závody, úřady a školy od nekomunistů a jsou zastaveny první nekomunistické noviny (Svobodné slovo), nad jinými přebrala KSČ kontrolu (Lidová demokracie). Nejvyšší představitelé nekomunistických stran se v průběhu krize chovali naprosto diletantsky a nezodpovědně. Jediným viditelným odporem vůči chování komunistů byla demonstrace asi 5 000 studentů, učitelů a novinářů, kterým se i přes odpor Lidovým milicí a komunisty ovládaných bezpečnostních složek podařilo dojít až na pražský hrad, aby vyjádřili prezidentovi svoji účast a podporu. Ten je však nepřijal. Za účast v tomto pochodu byli mnozí z nich zatčeni a perzekuováni. 25. 2. 1948 přijal prezident Beneš demisi nekomunistických ministrů. Dle tehdejších zákonů nemusel Gottwald rozpustit vládu, ale mohl odstoupivší ministry nahradit jinými osobami, což také učinil. Čistky a zatýkání pokračovaly i v následujících dnech a týdnech. Cesta k nastolení totalitního komunistického režimu byla otevřena.
Před spuštěním železné opony - 1946 - 1949 (288) Padesátá léta - 1948 - 1959 (398)
narodila se 9. 11. 1922 jako Jaroslava Fenclová v rodině knihkupce, nakladatele a majitele cestovní kanceláře otec spáchal v roce 1933 sebevraždu za války se v kuratoriu pro výchovu mládeže seznámila s Evou Peroutkovou, dcerou Ferdinanda Peroutky, a stala se jeho ... 
narozen 8. 3. 1925 v Praze v katolické rodině po okupaci Československa nacisty vyloučen z gymnázia a má zakázáno studium po válce vystudoval práva a částečně filozofii (přerušeno zatčením) 1951 zatčen StB a jako „vatikánský špion“ odsouzen senátem Státního ...
narozen 5. 2. 1922 na Podkarpatské Rusi 1939 po záboru Podkarpatské Rusi Maďary utekl do SSSR; zde byl zajat, vyslýchán NKVD ve Skolje, Striji, ve Starobělsku odsouzen na tři roky gulag: Krasnojarsk, Norillag 1943 vstupuje do formující se československé armády, ...
narodil se u Rakovníka, vychodil měšťanku nastoupil do vojenské hudební školy, zároveň navštěvoval konzervatoř emigrace z protektorátu, zatčení v Rumunsku a poté i v Maďarsku útěk přes Jugoslávii „východní cestou“ do Francie po pádu Francie našel útočiště v ...
narodil se 29. března 1913 v Praze, dětství prožil v Kolíně pocházel z rodiny kolínských Židů, jejíž členové zemřeli v Osvětimi 1935 nastoupil vojenskou službu, účastník mobilizace 1938 1939 emigrace cesta na lodích Melk a Milos, jeden ze zachráněných ...
rodinné zázemí v Olomouci cesta za strýcem do Jugoslávie v září 1938 návrat do Československa práce na ministerstvu zemědělství činnost v odboji v západních Čechách člen ostravské odbojové organizace Slezský junák zatčení na konci války návrat na ...
narozen 25. června 1915 na Podkarpatské Rusi vyučen tesařem, sloužil v československé armádě až do maďarské okupace v roce 1939 neúspěšný pokus o útěk do SSSR, nucen zůstat v okupované vlasti vstoupil do maďarské armády, v roce 1943 však úspěšně utekl do SSSR ...
narozen 11. května 1927 v rodině velitele Hradní stráže T.G. Masaryka, ruského legionáře podplukovníka Vladimíra Procházky již za války se zapojil do odboje, i po osvobození pomáhal otci a bratrovi se zpravodajskou činností (bratr byl tlumočníkem maršála Rybalka, ...
narozen 7. března 1929 na Podkarpatské Rusi, na začátku války se s rodiči přestěhoval na Moravu po únoru 1948 vyráběl spolu s dalšími studenty gymnázia protikomunistické letáky, roku 1949 byl zatčen a odsouzen ke 12 letům vězení 28. října 1952 se mu podařil útěk ...
politický vězeň narozený 10. října 1925 ve Vilémově tzv. kulacký původ předznamenal jeho osud po únoru 1948 v prosinci 1951 zatčen za rozšiřování ilegálních tiskovin v lednu 1952 odsouzen na pět let těžkého žaláře vězněn převážně na Jáchymovsku, kde prožil i ...
